Slovenčina
Od ledna příštího roku budou zaměstnavatelé svému zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti namísto dosavadních 21 dnů.
K velké systémové změně v oblasti nemocenského pojištění došlo na začátku roku 2009. Zaměstnavatelé jsou od tohoto data povinni podle zákoníku práce poskytovat zaměstnanci, který byl uznán práce neschopným, náhradu mzdy, a to za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelům byla proto snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění z 3,3 % na 2,3 %. Od 1. ledna 2011 pak bylo dočasně prodlouženo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů, a to až do 31. prosince 2013. Od ledna 2014 ale začne platit původní právní úprava.
Zaměstnanec, který bude uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa až v roce 2014:
– bude mít nárok na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení již od 15. dne trvání pracovní neschopnosti či karantény;
– v období prvních 14 dnů bude mít nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele;
– nadále platí, že zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a že za první tři pracovní dny (nejvýše však za 24 odpracovaných hodin) náhrada mzdy nenáleží. Při karanténě náleží náhrada mzdy od prvního pracovního dne.
Pokud bude zaměstnanec uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa ještě v roce 2013 a pracovní neschopnost či karanténa bude přecházet do roku 2014, musí zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy postaru, tedy v prvních 21 dnech jejího trvání.
Nemocenské dávky lze zpracovat a vyplatit poté, co zaměstnavatel doručí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení stanovené doklady pro nárok na výplatu dávky.
Zdroj: MPSV
