aktuality ekonomika

Zprávy z ekonomiky 22.–27.1.2024

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Důvěra spotřebitelů se z kraje roku zvýšila, důvěra podnikatelů klesla. Souhrnný indikátor důvěry se meziměsíčně snížil o 1,3 bodu na hodnotu 92,5, při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 92,7 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 5,8 bodu na hodnotu 91,2. Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se v lednu zvýšila pouze v odvětví stavebnictví (+7,8 bodu). Ve všech ostatních sledovaných odvětví se snížila: v průmyslu o 5,5 bodu, v obchodě o 0,3 bodu a ve vybraných službách o 1,3 bodu.
Zdroj: ČSÚ

V Česku bude kvůli novým pravidlům o ochraně ovzduší nutné letos vyměnit až stovky tisíc kotlů. Zájem o výměny je zatím nízký, komplikovat je pak zřejmě mohou nedostatečné kapacity topenářů. Vyplývá to z informací Asociace podniků topenářské techniky (APTT). S povinnou výměnou kotlů počítá novela zákona o ochraně ovzduší, podle níž bude od září povoleno používat pouze kotle třetí a vyšší emisní třídy. Podle statistik ministerstva životního prostředí je v Česku nyní v provozu zhruba 150.000 takových zařízení. Asociace odhaduje ještě vyšší číslo, podle prezidenta APTT Zdeňka Lyčky může podle dlouhodobých statistik jít až o 250.000 nevyhovujících kotlů, jejichž provoz musí do srpna skončit.
Zdroj: ČTK

Zhruba polovina prodávaných ojetých aut v Česku má za sebou nějaké poškození po nehodě. Průměrná škoda se přitom pohybuje okolo 94.100 korun. Vyplývá to ze statistiky služby carVertical v tiskové zprávě. Přibližně pět procent prověřovaných ojetin v Česku mělo podle carVertical stočený tachometr. Průměrně je takový tachometr v Česku stočený o 78.480 km. Až 48,5 procenta automobilů se do České republiky doveze z jiných států. Průměrný věk vozidla zkontrolovaného na carVertical je 10,1 roku.
Zdroj: ČTK

Průměrná cena staršího bytu v ČR činila ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku 87.838 Kč/m2. Mezičtvrtletně to bylo o 5 % víc a meziročně o 7 % víc. Cena vzrostla v Česku mezičtvrtletně o 8% také u rodinných domů, a to na průměrných 55.160 Kč/m2. O nižší procenta se zvýšily i ceny nájmů ve starších bytech, kde m2 stál průměrných 297 Kč. Nejvíce proti předešlému čtvrtletí vzrostla cena bytů v Libereckém kraji, kde se jejich hodnota zvýšila o pětinu. Největší šestiprocentní pokles naopak zaznamenal Olomoucký kraj.
Zdroj: ČTK

Jaderná elektrárna Dukovany letos zvýší svůj výkon o 2,3 %. Umožní to zvýšení teploty v primárním okruhu. Elektrárna možnost zvýšení výkonu analyzovala přes 5 let. Využije k tomu projektovou rezervu. Na konci procesu by výroba měla vzrůst o více než 300.000 MWh.
Zdroj: ČTK

Česko se bude snažit přilákat pracovníky z jižních zemí EU s vyšší nezaměstnaností, třeba ze Španělska či Portugalska. Cílit chce hlavně na kvalifikované a experty. Vedení úřadu práce má kvůli tomu navázat spolupráci s tamními institucemi, které zprostředkovávají zaměstnání.
Zdroj: ČTK

Vláda by do voleb neměla stanovovat termín pro vstup Česka do eurozóny, musí se zaměřit především na splnění kritérií pro přijetí společné evropské měny, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bez pevného termínu zavedení eura je podle něj také nevhodné vstupovat do systému směnných kurzů ERM II, protože by to v takovém případě znamenalo pro českou ekonomiku víc negativ než přínosů.
Zdroj: ČTK

Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 % po loňském poklesu o 0,6 %. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 % po loňských 10,7 %. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po 2 letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 % HDP a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura.
Zdroj: ČTK

Podle makroekonomické prognózy poradenské společnosti Deloitte česká ekonomika letos vzroste o 1,1 %. Průměrná celoroční inflace se sníží na 2,7 %, růst nominálních mezd tak po dvou letech inflaci překoná a mzdy vzrostou i reálně. Nezaměstnanost zůstane na nízkých hodnotách.
Zdroj: ČTK

Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny v lednu pokračuje v útlumu, ten je ale mírnější než v předchozím měsíci. Ukázaly to předběžné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které zveřejnila společnost S&P Global. V Německu a ve Francii, tedy ve dvou největších ekonomikách eurozóny, se ale situace dál zhoršovala. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, za leden vzrostl na 47,9 bodu z prosincové hodnoty 47,6 bodu. I tak ale nepatrně zaostal za odhady analytiků, kteří podle agentury Reuters očekávali vzestup indexu na 48 bodů. Pokud je index nad 50 body, znamená to růst aktivity, cokoliv pod 50 body je pokles.
Zdroj: ČTK

Spotřeba tepla z centrálních tepláren v Česku v loňském roce klesla meziročně o 6 %. Příčinou bylo zejména nadprůměrně teplé počasí, loňský rok byl oproti teplotnímu průměru posledních 14 let o 10 % teplejší, tedy méně náročný na vytápění. Kratší bylo i topné období, které v loňském roce trvalo celkem 220 dní, což je o 14 dnů méně než v roce 2022. Průměr poslední dekády je pak proti předloňsku ještě o 2 dny delší. Loni se snížila spotřeba i dalších energií, u nichž vedle počasí působily i vyšší ceny.
Zdroj: ČTK

Jak uživatelé internetu chránili svá data v roce 2023. Pouze 36 % uživatelů internetu v EU si před poskytnutím osobních údajů přečetlo prohlášení o zásadách ochrany osobních údajů. Více než polovina (54 %) uživatelů internetu odmítla povolit použití osobních údajů pro reklamu a o něco více než polovina (51 %) omezila nebo odmítla přístup ke své zeměpisné poloze. 41 % navíc omezilo přístup ke svému profilu nebo obsahu na sociálních sítích nebo sdíleném online úložišti. Pokud jde o ochranu osobních údajů, které sdíleli, pouze 35 % zkontrolovalo, zda je webová stránka, na kterou poskytli své osobní údaje, zabezpečená. Když vezmeme v úvahu všechny tyto způsoby kontroly používání osobních údajů, téměř tři čtvrtiny (73 %) uživatelů internetu v EU v roce 2023 nějakým způsobem spravovaly přístup ke svým osobním údajům online. Podíl uživatelů internetu, kteří spravovali přístup ke svým osobním údajům v roce 2023 se v jednotlivých zemích EU lišily. Nejvyšší podíly byly pozorovány ve Finsku a Nizozemsku (shodně 93 %), následované Českou republikou (89 %). Naopak nejnižší podíly byly zaznamenány v Rumunsku (52 %), Lotyšsku (55 %) a Slovinsku (57 %). Slovensko bylo se 70 % na 19. místě.
Zdroj: EUROSTAT

Poplatky, které české domácnosti platí veřejnoprávním médiím, jsou čtvrté nejnižší v Evropské unii. V případě televizního poplatku se jejich výše nezměnila od roku 2008, ale ceny od té doby narostly o 63 procent. Rozhlasový poplatek se nezměnil od roku 2005 při růstu cen o 81 procent. Podobnou situaci v posledních letech řešily i další státy. Naposledy se o zvýšení poplatku rozhodlo na konci roku ve Velké Británii.
Zdroj: ČTK

Češi důvěřují malým podnikatelům. Za jejich produkty a služby si rád připlatí každý třetí. Vyplývá to z celostátního průzkumu Barometr. Malí a mikro podnikatelé se mezi Čechy těší vysoké důvěře. Hned čtyři pětiny z nich si podle průzkumu dobře uvědomují význam drobných podniků pro tuzemskou ekonomiku. Souzní s nimi i samotní podnikatelé. Zdůrazňují přitom hlavně svůj přínos pro své lokální oblasti, zejména pak na tvorbu pracovních míst. O svém pozitivním vlivu na regionální komunity je přesvědčeno hned 66 % dotázaných vlastníků a manažerů drobných podniků.
Zdroj: BusinessINFO.cz

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) už podpořily 5 milionů evropských podniků a pomohly 64,5 milionu lidí nalézt zaměstnání, zapojit se do společnosti a posílit jejich dovednosti. Více než 63 milionů lidí má také k dispozici lepší zdravotnické služby. Díky ESI fondům se také zvýšila kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů. Fondy pomohly s ochranou 17 milionů lidí před povodněmi a 15 milionů lidí před požáry. Vyplývá to ze zprávy o provádění ESI fondů do konce roku 2022.
Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.
sk_SKSlovenčina