Dne 17. prosince 2021 začne pro české firmy zaměstnávající více jak 250 zaměstnanců platit evropská směrnice o ochraně whistleblowerů[1]. Jeho podstatou je zavedení evropské směrnice týkající se reakce zaměstnavatelů na širokou škálu interních nešvarů – od zaměstnaneckých podvodů až po problémy v personální oblasti. Tato povinnost začne platit i pro společnosti nad 50 zaměstnanců, tedy pro středně velké firmy, a to od 17. prosince 2023.
Podle aktuálního průzkumu, který napříč velikostním spektrem firem realizovala analyticko-poradenská společnost EY ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR mezi 169 respondenty, jsou menší firmy k zavedení této povinnosti dost skeptické. Obávají se zneužívání a dalších administrativních povinností s tím spojených. Aktuální průzkum však také ukazuje, že společnosti, které tuto povinnost zavedly, ji hodnotí pozitivně jako nástroj k „očištění“ firmy, zlepšení vztahů na pracovišti a odhalení nekalých praktik zaměstnanců na všech pozicích.
[1] Whistleblowing je označení pro případy, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace (whistleblower), upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, přičemž upozorňovatel musí jednat v dobré víře a nesledovat vlastní prospěch… (Zdroj: Wikipedie)