aktuality

Cestou k obnově českých lesů může být i modřín

Modřín opadavý
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích. Tuzemské lesy se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Odborníci modřín vnímají jako dřevinu, která může použitím správných lesnických postupů pomoci například i s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost, vitalitu a produkční potenciál lesů. Modřín má totiž hned několik výhod: rychle roste hlavně ve smíšených porostech, jejichž přednosti oproti monokulturám jsou evidentní v celé řadě oblastí.

„Modříny jsou odolnější k biotickému či abiotickému poškození, jsou díky svým ekologickým vlastnostem vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých čtyř procent. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin směsí,“ uvedl Jan Světlík z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se na výzkumu vedeném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti podílí. Podle něj byla tato dřevina doposud spíše opomíjená, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi.

Vědci se podle Světlíka budou zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací vstupů energetických, tedy i ekonomických a s tím souvisejícími možnostmi tvorby různověkých a heterogenních porostů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin, které na rozdíl od něj na holých plochách špatně odrůstají.

Lesníci vkládají do modřínu velké naděje, vysazovat jej chtějí ve smíšených porostech. Z hlediska výsadeb činil v českých lesích v roce 2019 podíl listnáčů (51,3 %) a poprvé převýšil jehličnany (48,7 %). Přitom v předcházejících letech převažovaly jehličnany s okolo 60% podílem. Podíl smrku v umělé obnově je dnes okolo 30 %, ale ještě v roce 2015 byl jeho podíl 43 %.

Výsadby modřínu se za posledních 10 let ztrojnásobily na dnešní podíl 2,8 %. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který měl téměř 50% podíl mezi listnáči. „Z listnatých dřevin asi nejvýrazněji vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, jehož podíl se za posledních 10 let zvýšil o 40 % na současných 16,6 %,“ dodal Světlík.

Zdroj: MENDELU

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

sk_SKSlovenčina