aktuality

Covid-19 mění podnikání. Objeví firmy znovu místní dodavatele namísto asijských?

Ilustrační foto
twd
twd
twd
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nejnovější průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) v rámci Roku nových příležitostí 2021 mapuje dopady koronaviru a jejich zvládání z pohledu podnikatelů. Průzkum realizovaný v první polovině února 2021 prokazuje, že dva ze tří malých a středních podniků (MSP) byly negativně zasaženy situací kolem Covidu-19, a to nejčastěji poklesem zakázek nebo nutností přerušit či omezit činnost. 42 % ze zasažených firem muselo kvůli vzniklé situaci sáhnout do finančních rezerv a rovněž 30 % podnikatelů odkládalo kvůli pandemii investice. Nejčastěji podnikatelé využívali kompenzační bonus a program Antivirus na udržení zaměstnanosti. Překvapivé je, že 40 % podniků nevyužilo žádnou formu výpomoci. Zajímavostí také je, že ve výhledu pro rok 2021 se podniky neshodnou – růst i pokles obratu očekává přibližně stejný podíl podniků. Mírná většina (55 %) negativně zasažených podniků očekává, že zotavení se z krize jim bude trvat více než rok.

„Pokles zakázek se nejvíce dotkl zejména výroby a průmyslu. Jde zpravidla o složitější či komplexnější zakázky a ve chvíli, kdy nelze číst situaci na trhu – v evropském nebo světovém kontextu – obchodní partneři příliš nečiní strategická rozhodnutí o nových zakázkách, projektech či nových dodavatelích,“ říká místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková. „Reálně byla část průmyslu i v zahraničí z tohoto úhlu pohledu paralyzovaná. A to pochopitelně dopadá i na české firmy – jsme exportní ekonomikou. S tím je bezpochyby spojen pokles tržeb. Klesla ale i spotřeba, což se odrazilo v poklesu zákazníků, jak ukazuje průzkum,“ doplňuje.

Největší část podniků, kterých se covid-19 příliš nedotkl, je z oborů, které zůstaly pandemií neovlivněny. Je to prozatím například stavebnictví, které funguje díky dlouhodobým zakázkám, potravinářství, ale týká se to i řady spotřebitelských oborů.

Na jakékoli krizi je možné a vhodné najít i něco pozitivního, a i tento průzkum nám to potvrzuje: tedy posílení digitálních schopností a například zvýšení prodejů pomocí on-line kanálů. Pozitivní je, že se firmy začaly zamýšlet nad změnou produktu a poskytovaných služeb.

Firmy a živnostníci zároveň začali ve větší míře řešit své záležitosti se svými bankami rovněž digitálně. V tomto ohledu je pozitivní zjištění, kdy 72 % respondentů uvedlo, že své požadavky jim částečně, či v plné míře jejich banka umožnila vyřešit digitálně či vzdáleně.

Firmy se výrazně více spoléhaly na sebe než na státní pomoc, což je mimochodem pro segment MSP typické. Do finančních rezerv muselo sáhnout 42 % firem, které pandemie postihla, a více než třetina z nich (37 %) odložila své investice, což znamená výrazné zbrzdění rozvoje. Státní podpory využilo dle průzkumu pouze 15 % z postižených firem. Pozitivní je škála kreativity, kterou firmy prokázaly, aby zachránily svou existenci.

Podnikatelé reagovali velice flexibilně a snažili se najít způsob, jak fungovat i v omezeném režimu. Pozitivní je, že firmy „objevily“ ve větší míře např. home-office, ačkoliv provoz firmy s ním je složitější. Funguje jen tehdy, je-li dobře nastaven a připraven. 12 % firem bylo nuceno přistoupit i k propouštění, i když toto číslo se může zdát až překvapivě malé. Potvrzuje to, nicméně, dlouhodobý výzkum AMSP ČR, kdy MSP se skutečně jen velmi nerady loučí se svými zaměstnanci, protože je ne vždy snadno získávaly, školily, investovaly do nich a zastupitelnost je velmi limitovaná. Bez schopných zaměstnanců navíc firmu po krizi lze roztlačovat jen velmi těžko.

Není překvapivé, že se tlak na digitalizaci zvýšil ve všech zkoumaných kategorií bez výjimky. Nicméně digitalizace je poměrně široký pojem. Nové technologie mnohým pomohly nepadnout na úplné dno. Zajímavý je rozdíl vnímaného tlaku na digitalizaci mezi živnostníky a firmami (36 vs. 61 %). Jedním z vysvětlení může být širší interaktivita s okolím, která je dána přirozeně i vyšší kapacitou větších subjektů. Předpokládáme, že minimálně nyní „objevené“ komunikační platformy (Teams, Webex, Zoom apod.) již s námi zůstanou i „po covidu“, protože jsou rychlé, levné, flexibilní a pro řadu situací značně efektivní. Digitalizace také urychlila on-line verze určitých služeb a produktů v oblasti vzdělávání a spotřebitelského trhu. Na druhé straně je z průzkumu patrné, že firmy s digitalizací dlouhodobě pracují a tempo digitalizace například ve výrobě není přímo závislé na neočekávaných vnějších faktorech. U služeb se zase nabízí vysvětlení, že dosahovaly poměrně vysokého stupně digitalizace již před érou covidu.

Znepokojivé zjištění však je, že většina subjektů nemá plán či proces pro případ hromadného rozšíření covid-19 ve firmě. V této oblasti opět zaznamenáváme značný rozdíl mezi živnostníky a firmami coby právnickými osobami (27 vs. 46 %), nicméně v tomto případě je to logické – jedná-li se o živnostníka bez zaměstnanců, je situace logisticky o mnoho jednodušší. Na druhé straně se rovněž připravenost průmyslu objektivně v tomto průzkumu jeví jako ne příliš vysoká. Částečně to však lze přičíst na vrub i neustále se měnícím legislativním podmínkám, jež obsahují řadu nejasností.

Co se týče očekávaného obratu firem v roce 2021, podnikatelé i přes tíživou situaci v určité míře neztrácejí optimismus, výsledky jsou téměř půl na půl a mírně převažuje spíše očekávání poklesu byznysu. To je patrně realistické očekávání, a to i přes to, že naštěstí nedošlo k naplnění nesystémového a nelogického návrhu na uzavření průmyslu. Vzhledem k tomu, že celá Evropa průmyslově funguje, uzavření výroby by bylo pro malou otevřenou ekonomiku našeho typu fatální.

Více než polovina zasažených podniků očekává, že se z dopadů krize budou zotavovat více než jeden rok. Ve výsledcích jsou patrná specifika jednotlivých odvětví ve smyslu regenerace. Nejrychlejší zotavení předpokládají vcelku očekávaně služby – pro rozjezd není zpravidla třeba velkých investic, a tedy ani zadlužení, jakož zpravidla za sebou tento segment netáhne ani nadměrné ztráty z nepříznivého období. Ve zcela odlišné situaci je průmysl a výroba, kde zotavení trvá podstatně déle.

Úspory, vysoké fixní náklady, omezování investic do rozvoje, ale i změny v dosavadních zavedených byznysových modelech jsou nejčastěji rezonující komentáře firem. Jde o velmi složité období, které bude mít ve finále řadu negativních konsekvencí, ale také bude možná v mnohých firmách znamenat posun k lepšímu. Minimálně ve smyslu přenastavení priorit, možná v orientaci na předtím opomíjené segmenty potenciálních zákazníků, ale třeba i v určité formě patriotismu, kdy firmy znovu objeví místní dodavatele namísto asijských.

Zdroj: TZ AMSP ČR

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina