aktuality

Jak se daří českým nábytkářům čelit koronavirové krizi?

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Firmy i živnostníci napříč všemi obory v posledních dnech zoufale hledají možnosti, jak svůj byznys v těžké době udržet nad vodou.

Vesměs vítají podporu, kterou jim slíbila vláda v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. Velká část z nich upírá oči zejména k tzv. kurzarbeitu. Ten je součástí programu na ochranu zaměstnanosti Antivirus, který vláda vyhlásila již 19.3., avšak až do posledního březnového dne nebyly známy podmínky, za jakých bude možné podporu čerpat a kdy. Tyto informace byly zveřejněny až 31.3. večer. Až do poslední chvíle tak byly tisíce zaměstnavatelů ponechány v nejistotě, zda si budou moct dovolit udržet stávající zaměstnance, nebo budou muset alespoň část z nich propustit. Jen ve zpracovatelském průmyslu byla na tuto variantu připravena každá třetí firma. Jak jsou na tom z tohoto hlediska malé a střední firmy z nábytkářského sektoru mapuje bleskový průzkum, který v závěru minulého týdne (25.–27.3.) mezi několika desítkami firem provedla redakce Dřevařského magazínu ve spolupráci s Asociací českých nábytkářů (AČN).

Firmy nejvíc ohrožují finanční problémy jejich zákazníků a dramatický pokles nových zakázek

Doslova „šokovou reakcí trhu“ by se dal nazvat stav, který vyvolala koronavirová epidemie a s ní související krizová opatření. Došlo k zastavení nových i k rušení předjednaných objednávek nebo k posunutí termínů realizace u již nasmlouvaných a rozpracovaných zakázek na dobu po skončení nouzového stavu (a to jak v soukromém sektoru, tak i ve státní správě v důsledku omezení provozu úřadů a institucí). Nejvíce jsou tímto stavem postižené firmy, které pracovaly na zakázkách pro investory z oblasti hotelnictví a gastrobyznysu (kavárny, restaurace, bistra atd.), a výrobci nábytku prodávaného koncovým zákazníkům prostřednictvím vlastních či partnerských maloobchodních prodejen (včetně velkých řetězců), kuchyňských či koupelnových studií. Ty jsou v souvislosti s mimořádným opatřením uzavřené a prodej nábytku přes e-shopy tvoří minoritní podíl. Zde se propad podle struktury zakázek u jednotlivých firem pohybuje od 30 % až do 100 %. Řada firem je tak nucena pracovat v nouzovém režimu a některým firmám nezbývá, než výrobu dočasně přerušit.
O něco lépe jsou na tom výrobci, kteří mají dostatek zakázek nasmlouvaných ještě před nouzovým stavem a na něž již zákazníci složili zálohy. Jsou mezi nimi firmy, které mají zakázkami výrobu pokrytou na několik měsíců dopředu, ovšem mnozí z nich mají „zásobu“ jen na několik následujících týdnů. U těchto zakázek došlo ke stornování spíše ojediněle. A pokud ano, pak se to nejčastěji dotklo opět oblasti hotelnictví a gastrobyznysu. Problém představují hlavně již vyrobené zakázky, které ale odběratelé z důvodu nedostatku finančních prostředků nejsou schopni uhradit, což výrobce dostává do druhotné platební neschopnosti. Dalším problémem, na který si výrobci často stěžují, je omezený provoz státní správy nebo místní samosprávy, který jim znemožňuje dodávat nasmlouvané výrobky.

Omezování výroby a zavírání provozů

Za současného stavu jsou firmy nuceny podle objemu zajištěné práce postupně omezovat výrobu ve snaze udržet kvalifikované pracovníky ve výrobě (provádění nezbytných přípravných a údržbových prací, vývoj nového sortimentu, na který dosud z důvodu velkého množství práce nebyl čas, čerpání dovolené atd.). Některé firmy zkracují pracovní týden na 4 nebo i 3 dny. Více se zajímají o státní zakázky. V mnoha případech ale přistupují i k razantnějším opatřením, jako je přerušení výroby a ponechání zaměstnanců doma se 60% náhradou mzdy případně jejich propuštění s odstupným.

„Momentálně máme výrobu do konce dubna. Poté budeme muset přijímat opatření kvůli zastavování výroby. Nejhorší situace u nás bude od května dál, jestli se maloobchod do té doby neoživí. I tak ale počítáme s tím, že oživení bude postupné, takže na plný provoz bychom mohli najet až na podzim. Takže předpokládáme ztrátu tříměsíční výroby, která začne od května,“ komentuje svoji situaci jeden z oslovených výrobců.

Fungování výrobců v následujících dnech a týdnech ale mohou výrazně negativně ovlivnit i další aspekty, jako je např. zastavení dodávek materiálu ze zahraničí (např. z Itálie), na němž je český nábytkářský průmysl z velké části závislý.

V první fázi by mohl pomoct kurzarbeit

Firmy bedlivě sledují, s jakými návrhy na jejich záchranu přijde vláda. I když je většina z nich vítá, mnozí jsou k navrženým opatřením zdrženliví až skeptičtí. Většina dosud přijatých opatření je dle vyjádření zástupců firem v principu dobrá, i když z finančního hlediska nedostatečná, ale hlavně všechno jde příliš pomalu, informace jsou předávány zmateně a chaoticky. Konkrétním příkladem je program na ochranu zaměstnanosti Antivirus, který vláda vyhlásila již 19.3., avšak ještě na konci března nebyly zveřejněny konkrétní informace, za jakých podmínek a kdy bude možné podporu čerpat.

„Vláda si asi stále neuvědomuje, že pokud zaměstnanci budou muset jít na úřady práce, bude to pro stát výrazně větší zatížení, než dát firmám vyšší finanční podporu, než jakou v současnosti nabízí,“ upozorňuje další z oslovených zaměstnavatelů.

„Politici ani nyní nebojují za hospodářskou stabilitu firem. Nesledují hospodářské ukazatele. Sledují jen a pouze koeficient vlastní volitelnosti. A tak jsou nastaveny i všechny dosavadní podpory firem. Na tiskových konferencích znějí sice srozumitelně, ale v praxi jsou nerealizované. Například podrobné informace a jasné parametry programu Antivirus, schválený vládou 19.3., měly být dle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí zveřejněny v průběhu ‚příštího‘ týdne. Dnes je pondělí přespříštího týdne (30.3.) a nic zveřejněno není. A nejistota firem roste,“ jde ve své kritice ještě dál tajemník AČN Ing. Tomáš Lukeš.

A právě tzv. kurzarbeit, který je součástí programu Antivirus, považují firmy za potenciálně nejúčinnější a nejnadějnější formu státní pomoci, která by mohla výrazně přispět k udržení většiny firem v chodu. Bude ale záležet i na tom, jak náročná a rychlá bude jeho administrace. A bohužel po zkušenostech s přijímáním a komunikováním dosavadních opatření jsou firmy skeptické i k jeho zavedení do praxe.

„Potřebujeme pomoc rychlou a jasnou. Abychom vše zvládli sami bez toho, že bychom si museli najímat právníky,“ vyjadřuje své obavy zástupce nejmenované malé firmy.

Ukončením nouzového stavu to neskončí

V návaznosti na současnou situaci firmy očekávají další a možná ještě větší problémy související s vlnou druhotné platební neschopnosti a nedostatečným cash flow. Pomoct by podle nich mohlo např. okamžité plošné zavedení revers charge DPH, odložení nebo omezení financování státních investic, které lze posunout, a přesměrovat tyto prostředky naopak na pomoc firmám třeba v podobě navýšení státních zakázek a především umožnění jejich realizace. Důležitou roli bude dozajista hrát i podpora exportérů.

A na závěr povzbudivá slova jednoho z výrobců, vyslovená za nás za všechny:

„Stále fungujeme, plníme naše závazky, vyrábíme nábytek a připravujeme projekty do výroby. Chtěli bychom tímto poděkovat našim truhlářům a všem kolegům, díky kterým jsme nemuseli zastavit výrobu. Děkujeme.
Přejeme pevné zdraví a nebojte, dopadne to dobře!“

Ilustrační foto
 

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina