Slovenčina
Úvodní otázka reaguje na současné trendy v prosazování tzv. zelené ekonomiky ve všech oblastech lidské činnosti, výrobu nábytku a bytových doplňků z toho nevyjímaje. Ještě donedávna se mezi pojmy přírodní a ekologické dávalo rovnítko. V souvislosti s událostmi vyvolanými klimatickými změnami se ale postupně mění některé přístupy k materiálům v tom smyslu, že už ne všechno, co je přírodní, je považováno zároveň i za ekologické. Z tohoto pohledu bychom za ekologické měli považovat jen to, co nepřispívá ke zhoršování klimatu a životního prostředí. A tento aspekt, zdá se, bude v budoucnu hrát stále důležitější roli při volbě materiálů.
Živočišný vs. rostlinný
Usně, tedy vyčiněné kůže, jsou neodmyslitelně spjaty s nábytkářským odvětvím a historicky patří mezi hlavní materiály pro výrobou nábytku. Zároveň jsou všeobecně vnímány jako přírodní materiál. Useň má řadu vlastností, díky nimž je přitažlivá z estetického hlediska, je ceněna pro svoji odolnost, trvanlivost a dlouhou životnost. Řada aktivistů a ochranářů ale stále hlasitěji upozorňuje na její negativa a používá při tom nejrůznější argumenty. Od vysoké uhlíkové stopy přes problémy s živočišným odpadem, znečišťováním vod až po chemické znečištění životního prostředí či znečištění ovzduší organickými rozpouštědly (VOC). Zmiňují také zdravotní rizika související s používáním solí chromu při průmyslovém činění kůže. Tomuto argumentu lze oponovat např. tím, že ve vyspělých zemích se zpracovatelé kůží již dávno museli přizpůsobit přísným environmentálním pravidlům, avšak nelze pominout fakt, že velká část usní a hotových kožených výrobků je na tyto trhy dovážena z rozvojových zemí, jako je Čína, Indie, Bangladéš apod., kde, jak známo, žádná environmentální pravidla neplatí.
A na tyto hlasy, hraničící často s poplašnými zprávami, reagují dodavatelé hledáním nových alternativních materiálů. Jedním z takových materiálů je i korek.
Korek – veganská alternativa kůže?
Korek je u nás znám (kromě tradičních korkových zátek) především jako materiál s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi, pro něž je používán např. na podlahy či jako ekologická termo-izolace stavebních konstrukcí. V podobě tenkých listů je používán i jako vnější dekorační či funkční vrstva na nábytku (čelní plochy skříní, horní plochy stolů atd.). Již méně se ale ví, že je korek na trhu prezentován také jako rostlinný ekvivalent kůže, přičemž je patřičně zdůrazňováno, že není provázen žádnými negativy, které jsou spojovány s výrobou usní. V tomto směru můžeme na našem trhu zaznamenat jistý trend zejména v oblasti módních doplňků, jako jsou např. dámské kabelky či peněženky z korku. Avšak vzhledem k tomu, že určité módní doplňky, jako např. pánské kravaty či motýlky, jsou vyráběny i ze dřeva, jsou tyto trendy vnímány spíše jen jako módní „výstřelek“ a korek jen jako prostředek pro „vnesení čerstvého větru“ do módního průmyslu. Zatím mu jako materiálu ze strany zákazníků není přikládána významnější role. Když už ale korek začíná více pronikat i do obuvnického průmyslu, kde nahrazuje (zatím jen alternativně) useň při výrobě svršků (horní část obuvi), měli bychom zpozornět. Minimálně proto, abychom nebyli tak moc překvapeni, když se s přírodním korkem, coby „ekologickou náhražkou“ usně, setkáme např. u čalouněného nábytku. A že to není žádná „fake news“ dokazuje aktuální nabídka některých zahraničních zpracovatelů korku, mezi jejichž produkty figuruje i materiál označovaný jako Cork fabric nebo Cork leather, tedy doslovně přeloženo „korková textilie“ nebo „korková kůže“. Z terminologického hlediska jsou obě tato označení nesprávná, neboť termínem „kůže“ se jak známo označuje materiál získaný z těl obratlovců a pojmem „textilie“ materiál vyrobený z textilního vlákna. V českém (a zřejmě ani v evropském) prostředí však zatím neexistuje právní předpis či technická norma, který by stanovoval oficiální termín pro označení tohoto relativně nového materiálu, proto v následujícím textu kvůli terminologické korektnosti používám „neutrální“ termín „korkový potahový materiál“. Informace získané od jeho výrobců používám v původní podobě bez komentářů.
„Korkový potahový materiál“ se stejně jako většina jiných korkových produktů vyrábí z kůry korkového dubu (Quercus suber). Její výrobci a propagátoři přitom zdůrazňují, že získávání korku je považováno za jednu z nejudržitelnějších lesnických praktik na planetě. Sklizeň korku nijak nepoškodí korkový dub, ale naopak mu pomáhá vstoupit do regeneračního procesu, který dlouhodobě prodlužuje jeho životnost. Podle výrobci prezentovaných informací je „korkový potahový materiál“ nejpřirozenější a nejodolnější „veganskou náhražkou usně“, která je v současné době na trhu.
Kůra z korkových dubů se sklízí poprvé až poté, co stromy dosáhnou věku 25 let a obvod kmene dosáhne minimálně 70 cm. Proces sklizně se pak opakuje zhruba každých 9–12 let. Stromy mají produkční životnost asi 200 let (skutečná životnost je ale mnohem vyšší), poté se vykácí a na jejich místě se vysadí nové sazenice.
Sklizená kůra se nejdříve nechá na vzduchu přirozeně sušit po dobu šesti měsíců. Poté se vaří a paří v horké vodě a páře, čímž se zbavuje nečistot a nežádoucích látek, ale hlavně se v celém objemu plastifikuje, čímž výsledný „korkový potahový materiál“ získává vysokou pružnost a pevnost. Následně se při vysoké teplotě a tlaku slisuje do bloků, z nichž jsou krájením oddělovány korkové listy tenké jako papír.
Odborníci nabádají k opatrnosti
Výrobci uvádí, že tento přírodní „veganský“ materiál má stejné vlastnosti jako useň a stejným způsobem se i zpracovává, navíc je extrémně lehký, voděodolný, pružný, tepelně-izolační, snadno udržovatelný a šetrný k životnímu prostředí. Námi oslovení odborníci ale vyjadřují jisté pochybnosti. Především jim vadí, že zatím nejsou k dispozici zkoušky z autorizované zkušebny, a proto našim výrobcům nedoporučují experimentovat. V případě reklamace soud bere v potaz platnou ČSN 91 0015, která požaduje, aby na čalounění byly používány materiály obvyklé (tedy ty, které jsou dlouhodobým užíváním ověřené) nebo materiály ověřené akreditovanou zkušebnou.
Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor
