Slovenčina
Malé a střední firmy v Česku víc než před rokem ohrožuje pozdní placení faktur za jejich zboží a služby. Každá třetí společnost to označuje za brzdu svého růstu. Z evropské zprávy o platbách od společnosti Intrum Justitia za rok 2017 vyplývá, že celkem od 88 % českých firem požadují jejich obchodní partneři delší lhůty, než by podniky chtěly. Před rokem zmíněnou situaci potvrzovalo 60 % firem.
Tlak na přijetí delších platebních lhůt v Česku ilustruje i to, že víc firem je akceptuje. V průzkumu to letos uvedlo 82 % firem. To je zvýšení o 10 procentních bodů oproti loňskému roku.
Situace s platbami mezi firmami v Česku je nyní podstatně horší, než je průměr v Evropě. Jen od 58 % evropských firem obchodní partneři požadují delší lhůty, než si přejí, a jen u 61 % z nich pak k tomu skutečně dochází. Výsledky vycházejí z průzkumu, který byl proveden současně v 29 evropských zemích v období mezi 1. 2. a 29. 3. 2017.
Jen pro zajímavost, na Slovensku zvýšený tlak na prodlužování splatnosti faktur přiznalo 53 % respondentů (loni 45 %).
Podle průzkumu v Česku letos firmy svým obchodním partnerům nabízejí v průměru lhůtu splatnosti faktur 27 dnů. Na trhu však panují velké rozdíly. Nejkratší a nejdelší lhůty se pohybují mezi 14 a 52 dny.
„Snaha o prodlužování plateb je nejen věcí velkých odběratelů, jak se často traduje. Bohužel jsme svědky toho, že mnohem víc začaly tlačit na prodlužování lhůt také malé a střední podniky mezi sebou,“ říká Karol Jurák, výkonný ředitel společnosti Intrum Justitia v České republice, která je součástí evropské skupiny zaměřené na služby kolem pohledávek.
Prodlužování platebních lhůt je důvodem, proč si Česko významně pohoršilo v letošním Indexu platebních rizik, který společnost Intrum Justitia pravidelně zveřejňuje. Zatímco před rokem v žebříčku 29 zemí Česko zaujalo šestou pozici, letos spadlo až na 25. místo. Index odráží nejen dobu splatnosti faktur, ale i vliv zpožděných plateb na firmy.
Zpožďování plateb upravuje evropská směrnice
Podle Juráka problémy s prodlužováním lhůty splatnosti v Česku souvisí nejen s obecným zhoršením platební morálky, ale i s malou znalostí legislativy. „Pouze asi jedna z deseti českých firem, jež se zúčastnily průzkumu, uvádí, že zná evropskou směrnici, která zpožďování plateb upravuje. Mezi dalšími evropskými společnostmi tuto znalost potvrdila skoro třetina firem,“ říká Jurák. Směrnice je součástí české legislativy a stanoví délku splatnosti do 30 dnů, nedohodnou-li se partneři jinak. Maximálně mezi firmami může být splatnost 60 dnů, avšak za předpokladu, že to vůči věřiteli „nebude nespravedlivé“. „Řada firem není obeznámena například také s možností, že za upomínku kvůli pozdní platbě si na základě evropské směrnice mohou účtovat ekvivalent hodnoty 30 eur,“ uvedl Jurák.
Podle letošní zprávy o platbách od Intrum Justitia se opatření na národní úrovni, která by řešila problémy se zhoršující se platební morálkou, těší široké podpoře. Na 40 % podniků by uvítalo novou legislativu řešící platební návyky, zatímco 30 % by upřednostnilo dobrovolné iniciativy, například zavedení norem slušného chování.
Celá evropská zpráva o platbách 2017 ke stažení ZDE.
Zdroj: ihned.cz
Ilustrační foto
