Náladu spotřebitelů v Evropě ovlivňuje nejistota

Ekonomická a příjmová očekávání a ochota nakupovat se v různých zemích Evropy ve třetím čtvrtletí vyvíjely různě. Celkově pokleslo spotřebitelské klima v evropské osmadvacítce od června do září 2016 ze 13,1 na 12,3 bodu.

Ekonomika v Evropě se vyvíjí pozitivně. Skoro všechny země hlásí ekonomický růst, v některých případech velmi výrazný. To se odráží i na míře nezaměstnanosti. Ve většině zemí zaměstnanost roste a nezaměstnaných ubývá. Tyto pozitivní údaje však u spotřebitelů nezpůsobují výrazný růst jejich ekonomických a příjmových očekávání. Ochota nakupovat není vždy konsistentní s celkovým ekonomickým vývojem jednotlivých zemí. Vypadá to, že v současné době hrají důležitou roli konkrétní problémy té které země, jakož i obecné psychologické faktory a zásadní nejistota vyplývající z nekončící války v Sýrii, teroristických útoků ve Francii a Německu, vzestupu pravicových populistických stran ve volbách i v průzkumech veřejného mínění a z nadcházejících prezidentských voleb v USA.

Německo: příjmová očekávání a ochota nakupovat zůstávají na vysoké úrovni

Ekonomická očekávání německých spotřebitelů poklesla ve třetím čtvrtletí o 11,2 bodu. V září tento ukazatel dosáhl 6,8 bodu. Němci tedy i nadále očekávají v nadcházejících měsících mírný růst. Ekonomická očekávání od června rovněž poklesla, a sice o 7 bodů, a v září dosáhla 52,6 bodu. Tento ukazatel tudíž zůstává na velmi vysoké úrovni a naznačuje, že Němci očekávají v příštích měsících zřetelný růst příjmů i zvyšování zaměstnanosti. Ochota nakupovat je na podobně vysoké úrovni. V září ukazatel dosáhl 53,3 bodu. Je to o 1,1 bodu méně než v červnu a o 2,9 bodu více ve srovnání s předchozím rokem. Takto vysoký ukazatel je výsledkem dobré situace v oblasti zaměstnanosti i mimořádně nízkých úrokových sazeb. Je mnohem lákavější peníze utrácet, nežli spořit.

Francouzi očekávají pokles příjmů

Ve Francii se nedal ve třetím čtvrtletí vypozorovat jasný trend vývoje ekonomických očekávání. Zatímco v červenci činil 3,4 bodu, v srpnu se propadl na -2,7 bodu, aby posléze v záři stoupnul na 6,8 bodu. Od června tedy ukazatel vrostl celkem o 6,3 bodu. To znamená, že Francouzi očekávají v příštích měsících jen minimální ekonomický růst. Problematická ekonomická situace v zemi se zřetelně odráží na příjmových očekáváních jejich obyvatel. Díky vysoké nezaměstnanosti a špatným vyhlídkám na oživení spotřebitelé předpokládají, že v následujících měsících dojde k dalšímu poklesu příjmů. Tento ukazatel stoupnul od června jen o 0,9 bodu a v září dosáhl -13,9 bodu. V porovnání se zářím 2015 tudíž došlo k poklesu o 6,8 bodu. Ochota nakupovat se však u francouzských spotřebitelů v minulém čtvrtletí mírně zvýšila. Ukazatel od června vzrostl o 6,7 bodu a v září představoval 8,7 bodu. To je přesně stejná hodnota jako před rokem.

Spojené království: ekonomická očekávání se po Brexitu zlepšují

Po červnovém referendu Britů o vystoupení země z EU ekonomická očekávání klesla z -5,9 bodu v červnu na -28,3 bodu v červenci. Byla to nejnižší hodnota tohoto indikátoru od října 2012. Do září se vylepšil, ale v současnosti je na úrovni -1,8 bodu. To víc než vykompenzovalo jeho propad po Brexitu. S příjmovými očekáváními to bylo podobné. V červenci se indikátor zpočátku propadl o 21,4 bodu na hodnotu -2,2 a pak se ustálil. V září dosáhl 13,7 bodu. To znamená, že navzdory rozhodnutí vystoupit z EU očekávají Britové v příštích měsících mírný růst příjmů a určité snížení nezaměstnanosti. Na rozdíl od těchto dvou ukazatelů ochota nakupovat ve třetím čtvrtletí tolik nekolísala. Přestože indikátor od června do července poklesl, v září již byl zhruba na stejné úrovni (6,7 bodu) jako v červnu (6 bodů). Odhadnout přesněji, jaký dopad bude mít vyjednávání Velké Británie a EU ohledně Brexitu na spotřebitelské klima a na jednotlivé indikátory, bude možné až příští rok.

Italové v ekonomické oživení moc nedoufají

Italové ani během příštích měsíců neočekávají ekonomický růst. Důvodem jsou důsledky finanční krize a obrovský počet uprchlíků. Ekonomická očekávání dosáhla v září -40,6 bodu, což je nejnižší hodnota od ledna 2014. Celkem tento ukazatel od letošního června poklesl o 9,3 bodu a v porovnání se zářím loňského roku o 25,2 bodu. Příjmová očekávání v září na úrovni -10 bodu byla nejníže od ledna 2014. Od června ukazatel poklesl o 2,9 bodu. Italští spotřebitelé očekávají nižší příjmy v souvislosti s přetrvávající vysokou mírou nezaměstnanosti, jež může ještě stoupat. Přestože ve druhém čtvrtletí měli Italové stále chuť nakupovat, ve třetím čtvrtletí tento ukazatel klesnul o 13,9 bodu a v září činil 6,8 bodu. Vypadá to, že značná ochota nakupovat, zaznamenaná v předchozích měsících, ustoupila.

Řecko nadále bojuje s recesí

Řekové stále zápasí s důsledky finanční krize a s obrovským přílivem uprchlíků. Ve třetím čtvrtletí sice ekonomická očekávání od června vzrostla o 7,7 bodu, ale -37,1 bodu znamená, že hodnota tohoto ukazatele je mnohem nižší než jeho dlouhodobý průměr 0 bodů. Řekové tedy ani zdaleka neočekávají ekonomický růst. Podobný obrázek vidíme i u příjmových očekávání: tento ukazatel vzrostl za poslední tři měsíce o 6,9 bodu. Avšak -37,5 bodu znamená, že zůstává i nadále v záporné oblasti. Spotřebitelé tudíž nevěří, že nyní nezaměstnanost poklesne, nebo že mzdy a platy porostou. Nikterak tedy nepřekvapuje, že ochota nakupovat zůstává mimořádně nízká. V září činil tento indikátor -42,8 bodu, což bylo o 2,2 bodu více než v červnu. V červenci se však propadl na -49,1 bodu, což byla nejnižší hodnota od srpna 2012. V důsledku těžké ekonomické situace a vysoké nezaměstnanosti si mnozí Řekové mohou dovolit nakupovat jen věci základní každodenní spotřeby.

Rakušané počítají s růstem příjmů

Navzdory slušnému tempu růstu očekávají rakouští spotřebitelé v nadcházejících měsících poněkud slabší ekonomický růst. Ekonomická očekávání se opět pomalu zvyšují. Jejich ukazatel však byl v září na úrovni -7,2 bodu, což je mnohem níže nežli průměrná hodnota 0 bodů a tudíž pod hranicí, kdy spotřebitelé věří, že ekonomika poroste. Od června tedy vzrostl téměř o 1 bod a od září loňského roku o 12,6 bodu. V srpnu tento indikátor dosáhl -4,2 bodu, a to je nejvýše od července 2014. Na rozdíl od pesimistického pohledu na ekonomický vývoj očekávají Rakušané v příštím období výrazný růst příjmů. V září činila příjmová očekávání 24,4 bodu, což od června představuje pokles o 3,6 bodu. Někteří rakouští spotřebitelé jsou zjevně ochotni nakupovat dražší věci. Ochota nakupovat je tedy na uspokojivé úrovni 17,9 bodu. Přesto se však tento ukazatel od června snížil o 5,2 bodu. V porovnání se zářím 2015 je o 6,8 bodu vyšší.

Polsko je přesvědčeno, že jeho ekonomika bude i nadále posilovat

Polští spotřebitelé se dívají na ekonomický vývoj v následujícím období optimisticky. Ukazatel ekonomických očekávání byl v září na úrovni 23,7 bodu. To je o 6,9 bodu více než v červnu a o 8 bodů více než před rokem. Tento pozitivní pohled má své opodstatnění: polský hrubý domácí produkt významně roste. Ve druhém čtvrtletí byl o 3 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Silný ekonomický růst se odráží i na neustále klesající míře nezaměstnanosti: ta se snížila ze 7,3 % v září 2015 na 5,9 % letos v srpnu. Tento vývoj má přímý dopad na spotřebitele, kteří tudíž očekávají v příštích měsících výrazný nárůst příjmů. Příjmová očekávání byla v září na hodnotě 42,6 bodu, což oproti září loňského roku znamená zvýšení o 35,3 bodu. Ochota nakupovat zatím nedokáže s touto dynamikou držet krok. Přesto však byl v září její indikátor v kladných číslech na úrovni 11,5 bodu. Spotřebitelé jsou tedy stále více ochotni vydávat peníze za drahé produkty a služby. Ukazatel dosáhl v srpnu 26,7 bodu, a to je nejvyšší hodnota za 8 let.

Česká republika: v srpnu byla ochota nakupovat nejvyšší za devět let

Čeští spotřebitelé zjevně předpokládají, že silný ekonomický růst v zemi potrvá i v dalších měsících. V souladu s tím vzrostla ekonomická očekávání od června o 10,8 bodu a dosáhla 36,4 bodu. Od září 2015 to představuje nárůst o 13 bodů. Díky prudce rostoucí ekonomice došlo k výraznému snížení míry nezaměstnanosti. S 3,9 bodu má v současné době Česká republika nejnižší nezaměstnanost v celé EU. V Česku je prakticky zaměstnán každý člověk. Díky tomu spotřebitelé očekávají v nadcházejících měsících výrazný nárůst příjmů. Tento ukazatel činil v září 52,1 bodu, což je o 8,5 bodu více nežli v červnu a o 13,7 bodu více než před rokem. Tato pozitivní nálada ovlivňuje ochotu Čechů nakupovat hodnotné a drahé produkty a služby. I ochota nakupovat byla v září na vysoké úrovni – dosáhla 27,2 bodu. V srpnu pak byla její hodnota 28,3 bodu, což je nejvýše od července 2007.

Slovensko: silný ekonomický růst posiluje optimismus spotřebitelů

Ekonomika na Slovensku roste – při posledním průzkumu byla o 3,7 % výše nežli ve stejném čtvrtletí loňského roku. A spotřebitelé věří, že v nadcházejících měsících se to nezmění. Ekonomická očekávání jsou tudíž na slušné úrovni 28,6 bodu. Ukazatel vzrostl od června o 5,7 bodu, ve skutečnosti se oproti září 2015 zvýšil o 16,4 bodu. Ekonomický růst se odráží rovněž na trhu práce. Od října 2015 poklesla nezaměstnanost z 11,1 % na 9,5 % v srpnu. Slováci očekávají, že v souvislosti s tím, jak bude stále více lidí nacházet práci, porostou i příjmy a tento trend bude pokračovat. V září dosáhl tento ukazatel 30 bodů, a to je jeho nejvyšší hodnota od prosince 2014. Dobrá ekonomická situace se však zatím neodráží odpovídající měrou na spotřebitelské ochotě utrácet. Ochota nakupovat na úrovni 13,6 bodu byla v září jasně v kladných číslech, ale přesto to bylo o něco níže než v červnu (15 bodu). V meziročním srovnání to znamená nárůst o 11,4 bodu. Z toho je zřejmé, že někteří Slováci si mohou dovolit nákup drahých produktů. Většina však potřebuje své disponibilní prostředky k pokrytí každodenních potřeb.

Zdroj: GfK

Ilustrační foto