Zatímco do roku 2011 se úroveň kupní síly obyvatel ČR každým rokem mírně navyšovala, tak následující roky je možné pozorovat trend opačný, kdy celkový objem disponibilních finančních prostředků obyvatel a domácností od té doby klesá a v porovnání s celoevropským průměrem jsou průměrné příjmy letos dokonce nižší, než tomu bylo v roce 2010. Průměrný obyvatel České republiky tak má letos k dispozici o zhruba 43% méně finančních prostředků, než průměrný obyvatel Evropy. Ukázala to studie společnosti INCOMA GfK „Kupní síla v okresech a obcích ČR 2013“.
Úroveň kupní síly je srovnatelnou metodikou sledována ve všech evropských zemích. Z tohoto mezinárodního srovnání vyplývá, že Česká republika se v současnosti nachází na 24. místě z celkového počtu 42 zemí, kde se úroveň kupní síly sleduje. Jsme na tom stále o něco lépe než další země středoevropského prostoru Polsko a Maďarsko, ovšem Slovensko v posledních letech svou ztrátu na Česko dokázalo smazat.
Úroveň kupní síly na obyvatele v Evropě (index – % evropského průměru)
Pořadí zemí 2013 |
Index 2013 |
Index 2010 |
1. Lichtenštejnsko |
456,5 |
410,3 |
2. Švýcarsko |
282 |
227,1 |
3. Norsko |
246 |
209,3 |
4. Lucembursko |
218,6 |
229,2 |
5. Švédsko |
167,9 |
143,6 |
23. Slovensko |
58 |
56,4 |
24. Česká republika |
56,8 |
57,7 |
25. Litva |
53,1 |
39,6 |
Podobně se také změnil trend prohlubování rozdílů v kupní síle jednotlivých sídel a regionů v České republice. Zatímco v předchozích letech bylo možné pozorovat mírné rozevírání pomyslných nůžek v úrovni kupní síly, za poslední dva roky došlo k zastavení tohoto trendu. Praha samozřejmě zůstává jednoznačně nejbohatším městem co do úrovně kupní síly na obyvatele, nicméně její index již druhým rokem poklesl (ze 131,3 % českého průměru v loňském roce na 130,9 %). Některá větší města pak metropoli pomalu dohánějí, nicméně v pětici nejbohatších měst ČR nad 10 tisíc obyvatel nadále figurují pouze města středočeského kraje (Říčany – 124,7, Brandýs nad Labem – 124,6, Čelákovice – 122,2 a s odskokem Benešov – 110,7).
Zjednodušeně lze stále diferenciaci na úrovni kupní síly popsat jako „bohatší západ a chudší východ“, ačkoliv rozdíly již nejsou tak výrazné, jako tomu bylo v předchozích letech. Mezi deseti okresy s nejvyšším indexem kupní síly se umístil jen jeden z Moravy (Brno-město na páté pozici). Naproti tomu mezi deseti okresy s nejnižší kupní silou jich na Moravě leží sedm (ještě v roce 2011 to bylo celých devět okresů). Na pomyslném chvostu žebříčku figurují okresy Děčín, Jeseník, Karviná, Svitavy a nejníže Bruntál.
V praxi tyto rozdíly znamenají, že kupříkladu průměrná domácnost šestnáctitisícového Bruntálu disponuje roční průměrnou částkou činící v přepočtu 14 411 Euro, zatímco průměrná domácnost jen o něco většího, ale u Prahy ležícího Brandýsu nad Labem má k dispozici již 22 702 Euro. Nadále však platí fakt, že život v „bohatších“ městech s sebou zpravidla nese i vyšší životní náklady.
Okresy s nejvyšší a nejnižší úrovní kupní síly na obyvatele (index – % republikového průměru)
|
Hodnota indexu (ČR=100,0) |
1. Praha |
130,9 |
2. Praha-východ |
119,2 |
3. Praha-západ |
118,8 |
4. Plzeň-mesto |
109,0 |
5. Brno-město |
108,5 |
73. Dečín |
87,7 |
74. Jeseník |
87,2 |
75. Karviná |
86,8 |
76. Svitavy |
86,8 |
77. Bruntál |
84,1 |
Zdroj: GfK