archív aktualít rok 2013

Povodně z pohledu práv zaměstnavatelů a zaměstnanců

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

PovodneČeskou republiku trápí od minulého týdne nejhorší povodně od roku 2002. Problémy způsobují i na poli pracovně-právních vztahů. Jak řeší české pracovní právo např. situace, kdy se zaměstnanec kvůli povodním nemůže dostat do práce nebo když firma pro něj kvůli nim nemá práci?

Povodně z pohledu zaměstnavatele postiženého povodní

Přímé postižení zaměstnavatele povodní
Pokud povodeň postihne zaměstnavatele a musí proto přerušit práci, je nezbytně nutné, aby se pokusil zaměstnance převést na práci jinou. Může tak učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou. Pokud je tato práce hůře placená, potom přísluší zaměstnanci doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosáhnul před převedením.


Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Výpadek v dodávce surovin, zásob či energie v důsledku povodní
Pokud firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci kvůli pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel i v případě prostoje může zaměstnance převést na jinou práci, na rozdíl od bezprostředního ohrožení povodní je však takové převedení možné jen se souhlasem zaměstnance.

Nařízení dovolené

Dovolená je určena k regeneraci sil zaměstnance. Povodně tento účel jistě nesplňují a dovolená by neměla být zaměstnavatel v takovém případě nařízena. Po dohodě s odbory lze z provozních důvodů určit hromadné čerpání dovolené v maximální délce 2 týdny.

Povodně z pohledu zaměstnance postiženého povodní

Pozdní příchod zaměstnance nebo absence z důvodu povodně
Jestliže se člověk nemůže dostat do práce, protože došlo k přerušení dopravního provozu, poskytne mu zaměstnavatel volno bez náhrady mzdy. Pokud se jedná o těžce zdravotně postiženého zaměstnance, má tento nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, maximálně v rozsahu jednoho dne.
Takové pracovní volno je však poskytováno pouze na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnanec nemá jiné překážky v podobě úrazu, pečování o člena rodiny apod., nemůže s odkazem na povodně požadovat další volno.

Zaměstnanec pracuje z domu, který je následně postižen povodní

Pokud zaměstnanec z takových důvodů skutečně nemůže vykonávat práci, např. je v průběhu dne evakuován, nebo pracuje výhradně prostřednictvím počítače, který nelze použít kvůli přerušení dodávek energie či výpadku internetu, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanec má tak nárok na neplacené volno.

Úraz

Úraz zaměstnance může nastat v souvislosti s plněním pracovních úkolů, nebo nezávisle na pracovní činnosti. 
V prvním případě náleží zaměstnanci za dobu pracovní neschopnosti náhrada za ztrátu na výdělku. Jednoduše řečeno má zaměstnanec nárok na dorovnání mzdy do její průměrné výše. Pracovním úrazem není úraz, k němuž dojde v průběhu cesty z nebo do zaměstnání.

Pokud se zaměstnanec při povodních zraní mimo výkon pracovní činnosti, budou mu poskytovány klasické náhrady v rámci nemocenské.

Mzdové nároky zaměstnance

Mzdové nároky zaměstnance jsou uvedeny výše u překážek v práci na straně zaměstnavatele.

Odstraňování následků povodní
Odstraňování následků povodní na vlastním majetku znamená pro zaměstnance překážku v práci. Nastat mohou dvě situace:

• Zaměstnanec odstraňuje následky povodní a činí tak pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek – v takovém případě jde o důležitou osobní překážku v práci, kdy zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popř. může poskytnout také náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnanec se rovněž může se zaměstnavatelem dohodnout, že si zmeškanou pracovní dobu napracuje.
• Zaměstnanec odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody apod.) – v takovém případě se jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, tedy o výkon občanských povinností. Zaměstnanec má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele nárok ze zákona automaticky není, nicméně nic nebrání tomu, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli jinak, nebo to jinak stanovil vnitřní předpis.

Při povodních se může také stát, že zaměstnanec pomáhá někomu jinému (člověku či organizaci) a tato činnost mu zasahuje do pracovní doby. V takovém případě má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Je však bez náhrady mzdy nebo platu, nedohodne-li se zaměstnavatel a zaměstnanec jinak nebo pokud to jinak nestanovuje vnitřní předpis.

Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy nebo platu. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec zmeškanou pracovní dobu napracuje.

Další informace a kontakty

Informace o dávkách, které je možné poskytnout v kontextu se živelní katastrofou, i pracovněprávních otázkách, jsou k dispozici na webu MPSV (www.mpsv.cz) a úřadech práce (http://portal.mpsv.cz/upcr). Lidé se mohou obracet také na inspektoráty práce (www.suip.cz), pracoviště České správy sociálního zabezpečení (www.cssz.cz) či obecní úřady.

V souvislosti s povodněmi mohou lidem pomoci dávky pomoci v hmotné nouzi, které vyplácí příslušné pracoviště Úřadu práce ČR. Žádá se o ně prostřednictvím formuláře, který má ÚP k dispozici. Lze si ho rovněž stáhnout z integrovaného portálu MPSV, konkrétně z adresy: www.portal.mpsv.cz/forms – Formuláře pro pomoc v hmotné nouzi – Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc.

Zdroje: BusinessInfo.cz, MPSV

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina