Přežil Kryštofa Kolumba, kůrovce ale ne

V Národním parku Šumava byl u Plešného jezera nalezen druhý nejstarší smrk na Šumavě. Odborníci odhadují jeho věk na více než 559 let. Začal růst v tehdejším šumavském pralese padesát let před tím, než Kolumbus objevil Ameriku.

Starší je pouze Želnavský smrk, který pokáceli Schwarzenbergové v roce 1866, kdy mu bylo 585 roků. Známý Král smrků, který sám padl v Boubínském pralese v roce 1970, měl 544 let.

Stáří smrku od Plešného jezera určila analýza vzorku z jeho kmene. Tu provedla dendrochronologická laboratoř při Katedře pěstování lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Podle této analýzy má strom celkem 559 letokruhů. První se vytvořil v roce 1446, poslední v roce 2004. 
Z analýzy vyplynuly i další zajímavosti. Například, že prvních 350 let smrk rostl v zástinu vyšších stromů okolo něj a dosáhl pouhých 18 centimetrů tloušťky. Obrat nastal v roce 1810, kdy se zásadně změnily světelné podmínky v okolí a začalo období jeho rychlého růstu, které trvalo zhruba dalších 200 let. V roce 2004 strom uschl po napadení kůrovcem. V roce 2009 dřevorubci již suchý kmen pokáceli. Právě při této akci na sebe upozornil mimořádnou hustotou svých letokruhů.

Upravené výřezy z kmene tohoto historického smrku si budou moci prohlédnout návštěvníci informačních středisek Správy NP Šumava v Nové Peci, Kašperských horách, Stožci, Kvildě, Alžbětíně, na vimperském zámku a v administrativní budově Správy Národního parku Šumava ve Vimperku.

Další zajímavosti o nalezeném smrku si můžete přečíst na www.npsumava.cz.