archív aktualít rok 2011

AMSP ČR k návrhu na zvyšování minimální mzdy

JAF Holz - nabytkovedilce.cz
JAF Holz - nabytkovedilce.cz
JAF Holz - nabytkovedilce.cz

AMSPCR-VAsociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zásadně nesouhlasí s navyšováním minimální mzdy, k němuž by nebylo nutné přistupovat, kdyby se stát choval jako řádný hospodář. Má-li dojít k jakémukoli zvýšení zátěže podniků, pak je legitimním požadavkem minimálně narovnání podmínek odvodů státních zaměstnanců z jejich příjmů na úroveň firemních zaměstnanců.

Bude-li minimální mzda zvýšena, dopadem bude zatížení podniků:

– vznikne tlak na zvyšování mezd obecně,

– podnikům se zvednou náklady (nejen mzdový výdaj, ale zejména odvody),

– vznikne tak tlak na další úspory, což po 2-letém krizovém úsilí firem nyní v době velmi křehkého růstu ekonomiky nelze považovat za vhodné,

– a též tlak na produktivitu práce ve firmách.

Ve státním sektoru však k ničemu podobnému nedochází – stát nenalézá dostatečné úspory a nerestrukturalizuje efektivně, přičemž svou impotentnost řeší přenesením zátěže na podniky. Má-li dojít k jakémukoli zvýšení zátěže podniků, pak je legitimním požadavkem minimálně narovnání podmínek odvodů státních zaměstnanců z jejich příjmů na úroveň firemních zaměstnanců (viz bod 5. Argumentace).

Argumenty:

1. To, že minimální mzda byla takto nastavena v roce 2007 neznamená, že byla nastavena správně (tj. mohla být klidně níž). Správné nastavení minimální mzdy zvyšuje zaměstnanost, neboť motivuje občany k přijmutí i hůře placené práce. Od ledna letošního roku zvýšilo v Evropě minimální mzdu pouze pět zemí (Francie, Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Turecko). Irsko dokonce minimální mzdu snížilo. Snížení minimální mzdy v Irsku je cestou, jak pomoci domácím firmám a snížit jim mzdové náklady a zvýšit jejich konkurenceschopnost na světových trzích.

2. Od průměrné mzdy není vhodné se odrážet, to je jeden z nejvíce zavádějících indikátorů (byť hojně používaný). I kdybychom tak však učinili, v porovnání se zahraničím nedojdeme k nijak dramatickým rozdílům: tam, kde je nastavena minimální mzda, dosahuje zpravidla výše kolem 40 % průměrné mzdy, v Česku je to cca 34 %. Jsou však evropské země (např. Německo), kde vůbec minimální mzda uzákoněna není. Není bez zajímavosti, že nejvyšší minimální mzda (v poměru k té průměrné) je v Moldavsku, Černé Hoře, Ukrajině a Bělorusku, což není v tuto chvíli primárně ekonomickým modelem, k němuž by bylo vhodné se blížit.

3. Je nezbytné se spíše odvíjet od životního minima (3126 Kč) a výše sociálních dávek (bydlení, přídavky na děti apod.), což je v Česku tradičně kamenem úrazu. Tam je zcela zásadní, aby vznikl větší rozdíl mezi „prací“ a „neprací“. Aby minimální mzda plnila důležitou motivační funkci, lidé pracující za minimální mzdu musí mít výrazně vyšší životní standard, než občané dlouhodobě odkázaní na sociální dávky. Minimální mzda v EU je zpravidla stanovena na úrovni zhruba dvakrát větší než životní minimum. Životní minimum (na jednotlivce) se v ČR od roku 2007 též nezměnilo, a tedy neměnnost minimální mzdy u nás nepovažujeme za nic specifického. Nyní se zvýšením DPH se však uvažuje (MPSV) o navýšení životního minima o 6–12 %, což by ovšem pokrývalo i inflaci (tj. bylo by srovnatelné jen s reálnými – nikoli nominálními – mzdami).

4. Ve smyslu minimální mzdy je však též zcela žádoucí, aby se mírně rozšiřoval rozdíl v odměně za kvalifikovanou a nekvalifikovanou práci.

5. Pojistné státních zaměstnanců nebylo zvýšeno od roku 2009 (platnost od 2010), a i tehdy se jednalo o zvýšení velmi minoritní (o cca 6 %). Státní zaměstnance (i ostatní pojištěnce) tak stát staví do role černých pasažérů systému. Privátní zaměstnanec odvede 13,5 % z celého vyměřovacího základu své mzdy, přičemž státní zaměstnanec odvede sice stejné procento, ale jeho vyměřovací základ je o celé ¾ nižší. Optimální by pak bylo narovnat celou odvodovou stránku věci i na straně státu coby zaměstnavatele. Byl by tak nucen (nepřikročí-li opět k nefér jednostrannému aktu zvýšení daní) stejně jako podnik nalézat úspory, zvyšovat produktivitu a hospodařit efektivněji.

Pozn. 1: V soukromém sektoru firmy nezvyšují mzdy na základě míry inflace, nýbrž na základě tržních tlaků nebo v lepším případě na základě produktivity práce.

Pozn. 2: Za minimální mzdu v Česku pracuje přibližně pouze 1 % zaměstnanců (např. v Lucembursku je to každý sedmý zaměstnanec).

Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina
cs_CZČeština sk_SKSlovenčina