sobota, 19. október 2019

Ač se to nezdá, výroba nábytku z vraků je poměrně náročná

Mezi 245 tuzemskými a zahraničními vystavovateli, prezentujícími se na loňském podzimním mezinárodním veletrhu FOR INTERIOR v Praze, se přinejmenším zajímavou pro nejednoho z návštěvníků stala expozice nábytku od francouzsko-indonéské společnosti KLEO. A to nejen pro jeho specifický styl a příběh dřeva, z něhož se tento nábytek vyrábí, ale také možná i kvůli ruční řemeslné výrobě a ekologickému poselství, které s sebou každý jeho kus přináší. Právě tyto aspekty totiž před cca dvěma lety zaujaly devětatřicetiletého Petra Vojtěchovského z Prahy při jeho zcela náhodném setkání s nábytkem KLEO na indonéském ostrově Jáva, kde se vyrábí a odkud je také výše jmenovaným obchodním zástupcem směrován na český a slovenský trh a zde prezentován jako NÁBYTEK Z VRAKŮ.

Specifický design nábytku firmy KLEO se rodí v průniku západní estetiky a orien­tální řemeslné tradice. Staví na kontrastu minimalistických železných rámů a výplní z masivního tropického dřeva ze starých lodí, hrajícího pestrými barvami. Jeho jednotlivé kolekce (stoly, stolky, skříně, komody, regály, knihovny a židle) navrhují evropští designéři, kteří mu vtělují stylovou vytříbenost, jež se přirozeně prolíná s exotickým duchem daleké Jávy. Každý kus tohoto nábytku, přestože je vyráběn v malých sériích, je tak v podstatě originál. „Nábytek je vyráběný v Indonésii ze dřeva vysloužilých rybářských lodí. Než je ale řemeslníci promění ve zde vystavené designové kousky, odslouží tyto lodě v pobřežních vodách Jávského moře klidně i půl století tvrdé a mnohdy nebezpečné práce. Jsou oprýskané, pokryté tlustou vrstvou starých nátěrů, obalené řasami a provoněné mořem.“ Těchto informací se mně dostalo bezprostředně po vstupu do expozice označené jako „NÁBYTEK Z VRAKŮ“ patřící dovozci nábytku KLEO pro Českou republiku a Slovenskou republiku Petru Vojtěchovskému z Prahy, který se s prodávaným sortimentem a jeho výrobcem zcela náhodou seznámil na začátku roku 2017 při svém půlročním pobytu na indonéském ostrově Bali.

Proč, kde a jak to všechno začalo?

„Po střední škole jsem se začal pohybovat v obchodě a pracoval u několika firem na různých pozicích. Mimo jiné i na postu ředitele u jisté firmy vyrábějící plastová okna. Tato práce mne však vůbec neuspokojovala, ba naopak, a tak jsem v roce 2016 odcestoval spolu s manželkou a dcerou na ostrov Bali s cílem tzv. provětrat si hlavu a zjistit, co budu dělat dál. Zde jsem potkal úžasné lidi, mezi nimi i několik Čechů a v jednu chvíli jsem proto dokonce zvažoval, že bychom se zde usadili a v pronajatém objektu provozovali restauraci. Při brouzdání po internetu, hledaje pro ni nějaké typicky místní vybavení, jsem narazil na jednoho z tamních prodejců, v jehož nabídce byl i jeden kus tohoto nábytku, který mě okamžitě uchvátil. Po zjištění jeho výrobce jsem se rozhodl zaletět si na Jávu, kde se mi podařilo sejít se s majitelem a jelikož jsem byl v té době jediným Čechem, který ho oslovil, nabídl mi obchodní zastoupení pro středně–východní Evropu,“ pochlubil se Petr Vojtěchovský s tím, že kromě České republiky, kde už nábytek prodává prostřednictvím e-shopu a malého show­roomu na pražském Smíchově, postupně začíná s prodejem i na Slovensku a do budoucna by rád svoji činnost rozšířil ještě na trhy v Maďarsku a Polsku.

Proč právě indonéská Jáva?

Zakladatelem a majitelem společnosti KLEO, fungující v blízkosti města Yogyarkarta v centrální části ostrova Jáva, je jedenapadesátiletý Olivier Lalmand, původem Francouz s dobrodružným duchem a citem pro neotřelý design, který se před více jak 13 lety rozhodl usídlit na indonéském ostrově Jáva. Tamní všudypřítomná inspirace ho podle P. Vojtěchovského postupně vedla k založení menší firmy, která se během své existence vyvinula v jednoho z nejoriginálnějších a nejnápaditějších výrobců v celé Indonésii. O tom svědčí např. její ocenění hlavní cenou za inovativní design na největším indonéském mezinárodním nábytkářském veletrhu IFEX 2017 v Jakartě (11.–14. 3. 2017) „Ostatně design, neboli specifický styl tohoto nábytku, který je výsledkem fúze minimalismu jeho ocelových rámů s rustikálním akcentem specifického lodního dřeva, je tím, co ho odlišuje od ostatní produkce,“ dodává prodejce na adresu nabízeného nábytku, který je z 90% navrhován přímo majitelem Olivierem Lalmandem. Na návrzích se pak ještě spolu s ním podílejí také vybraní mladí evropští designéři, kteří přijíždějí na Jávu načerpat inspiraci, aby ji mohli následně vtělit do návrhů jednotlivých solitérů nových kolekcí. Stejně zajímavá, jako původ designu tohoto nábytku, je filozofie jeho ruční výroby, která kompletně probíhá na ostrově Jáva. Vychází z přesvědčení jejího zakladatele, že výroba musí být maximálně ohleduplná k životnímu prostředí a v harmonii se svým okolím. Toho firma, zaměstnávající dnes cca 80–100 lidí, dosahuje používáním výhradně zušlechtěného dřeva z již zmíněných vysloužilých rybářských lodí (teak, meranti, bangkirai) a ojediněle i teakového dřeva ze starých tradičních jávských obydlí. Díky tomu nemusí na výrobu padnout jediný zdravý strom. Z výkupu lodního dřeva navíc profitují místní rybáři, pro které představuje tento zdroj příjmu při jejich životních poměrech vítanou pomoc. Samozřejmostí je pak použití moderní technologie povrchové úpravy ocelových rámů, maximálně šetrné k životnímu prostředí.

Jak se rodí dřevo z lodí?

„To, co u našeho nábytku většinu lidí na první pohled upoutá, je použité lodní dřevo s pro něj autentickou patinou a pestrými barvami, které jsou původní, tedy nedomalovávané. Neméně důležitá je však jeho mimořádná trvanlivost a také příběh, který mu dodává auru poctivosti něčeho vskutku výjimečného,“ upřesňuje Petr Vojtěchovský a dodává, že staré rybářské lodě firma vykupuje na severním pobřeží ostrova. A to zhruba na tisíci kilometrech pobřeží Jávského moře, kde její „agenti“ kontinuálně vyhledávají vraky vhodné k výrobě nábytku. Poté, co vyhovující loď naleznou a dohodnou se s rybáři na výkupu, na ni nastoupí demontážní čety, které ji přímo na místě rozeberou na jednotlivá prkna a trámky. „Tato práce je překvapivě náročná a musí být prováděna zkušenými pracovníky výhradně ručně, aby se zachovaly pokud možno co největší kusy dřeva vcelku. Po rozebrání pak veškeré dřevo naloží na nákladní auta a odvezou do firemních dílen,“ doplňuje prodejce.

Příprava materiálu

Takto získané a do výroby dopravené dřevo je nejen opotřebené, ale také velmi špinavé a pokryté řasami, které zakrývají staré pestrobarevné nátěry. „Rozhodně tedy nepůsobí tak, že by kdy mohlo zdobit interiéry domovů evropských zákazníků, ke kterým je z něj zhotovený nábytek směřován. Aby se tak mohlo stát, je třeba jeho pečlivým vytříděním vybrat vhodné kusy pro nábytkářskou výrobu, které pak musí podstoupit náročnou proceduru pečlivé obnovy,“ vysvětluje dále Petr Vojtěchovský a dodává, že v první fázi je dřevo očištěno od všech hrubých a většiny jemných nečistot a zbaveno hřebíků, odštěpků, trhlin a dalších nežádoucích vad. Poté je uloženo do speciální sušicí komory, kde je ponecháno 10 dnů při teplotě 65 °C. Tato procedura nejenže odstraní nadměrnou vlhkost, ale také pomůže dřevo zbavit větší části soli, kterou za desitky let vstřebalo spolu s mořskou vodou. Následně se dřevo pískuje, aby se jeho povrch vyhladil a zmizely poslední nečistoty. Takto připravený materiál se pak po přemístění do truhlárny formátuje na pravoúhlé vlysy v rozměrech daných jednotlivými nábytkovými kolekcemi.

Výroba

Při vlastní výrobě nábytku se připravené vlysy, určené pro zhotovení výplní korpusů, dvířek či stolových desek, postupně skládají vedle sebe natupo a z vnitřní strany se pomocí vrutů upevňují na připravené ocelové rámy s hotovou finální povrchovou úpravou. Ta se provádí v nové cca před půldruhým rokem postavené hale s poloautomatickou lakovací linkou metodou práškového lakování. A to s použitím speciálního firmou patentovaného laku, který díky transparentní složce vytváří vizuální dojem kovu s lehkou patinou. Zajímavostí výroby, respektive montáže dřevěných výplní, je to, že každý truhlář dostává důvěru k výběru vhodného dřeva pro každý kus nábytku, na kterém se právě chystá pracovat. „V praxi to znamená, že návrh každého výrobku truhlářům předepisuje pouze velikost jednotlivých vlysů a směr, jakým mají být uloženy (např. u dvířek a boků svisle nebo vodorovně apod.). Volba příslušné dřeviny, patřičná kvalita vlysů a z nich vytvořená barevná kombinace je už na samotných truhlářích, kteří se tak stávají spolutvůrci designu každého kusu nábytku, který je tak zcela jedinečný a neopakovatelný,“ konstatuje Petr Vojtěchovský a dodává, že pro větší motivaci v tomto směru si řemeslníci musí od zaměstnavatele dřevo vždy nejprve koupit. Vynaložená částka je jim po dokončení výrobku proplacena s patřičným navýšením podle toho, jak se „designově“ snažili a s materiálem hospodařili.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.
Foto: autor a archiv Petra Vojtěchovského

Odborný časopis na podporu drevárskej a nábytkárskej výroby.

Zásady spracovania osobných údajov

Uložiť

Uložiť

Newsletter

Prihláste sa pre prijímanie newsletter-a. Nezmeškáte tak žiadne aktuálne novinky.

Rozosielame iba dôležité informácie. Nespamujeme!