čtvrtek 18. říjen 2018 21:22
Registrace    

Ke koníčku z dětských let se po třech desetiletích vrátil formou podnikání

Při příležitosti loňské výstavy Země živitelka bylo na výstavišti v Českých Budějovicích ministrem zemědělství a předsedou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR oceněno 23 podnikatelů z malých obcí za dlouhodobý přínos pro rozvoj venkova. Mezi dekorovanými subjekty byla i rodinná firma Ing. Tomáš Lazecký – Truhlářství z Velké Polomi na Ostravsku, jejímuž zakladateli se v regionu obecně přezdívá náčelník a firmě doma i v zahraničí 1. Česká indiánská zbrojovka. A to kvůli od roku 2000 jím vyráběným a prodávaným lukům, šípům, kuším a jejich příslušenství, z nichž prvním dvěma Ing. Lazecký propadnul již jako malý chlapec, uchvácený v 60. letech minulého století zfilmovanými indiánkami německého spisovatele Karla Maye.

Může za to Vinnetou a Old Shatterhand

„V letech 1964–1966 se v našich kinech promítala série zfilmovaných ‚mayovek‘, natáčených v nádherných scenériích dnešního Chorvatska a dalších států tehdejší Jugoslávie, např. Poklad na Stříbrném jezeře, Vinnetou, Old Shatter­hand, Mezi supy, Petrolejový princ a další. Mně a mým vrstevníkům bylo tehdy kolem 10–12 roků a do té doby jsme nic podobného neviděli. Není tedy divu, že nám naši filmoví hrdinové doslova učarovali a začali si na ně takříkajíc hrát. Vzpomínám si, jak jsem si tenkrát sehnal kus nějakého rovnoletého prkna, které jsem sekerkou podélně rozštípal a ze štěpů ostrouhal šípy, které jsem vzadu naříznul a do spár nalepil peří, co jsem dostal od babičky. Další delší kus prkna jsem pak ořezal a ostrou­hal do celkem slušné podoby prvního luku. Po něm přišly na řadu další pro kamarády, zhotovované z různých dřevin, mezi nimiž už tehdy byl i námi dnes standardně používaný jasan, ale po nějakém čase nás to všechny pustilo,“ řekl nám v říjnu loňského roku při našem zavítání do Velké Polomi oceněný živnostník dnes třiašedesátiletý Ing. Tomáš Lazecký, jemuž v mládí spolu s luky a šípy učaroval i základní materiál potřebný k jejich výrobě – dřevo. Po absolvování základní školy totiž nastoupil na dřevařskou průmyslovku v Hranicích na Moravě a po maturitě na tehdejší Vysokou školu lesnickou a dřevařskou ve Zvolenu (dnes Technická univerzita Zvolen), kde vystudoval obor technologie dřeva. Po promoci v roce 1978 a následné roční vojenské službě pracoval nejprve v závodě někdejšího národního podniku TON ve Frenštátu pod Radhoštěm a poté prošel řadou dřevozpracujících provozoven na Ostravsku a Opavsku od pilařské přes stavebně-truhlářskou až po nábytkářské.

Od tzv. „dřeváků“ z garážové výroby…

Počátkem devadesátých let byl zvolen do místního zastupitelstva ve Velké Polomi, kde 12 let zastával post místostarosty. Tuto činnost zprvu vykonával na poloviční úvazek a vedle ní se od roku 1993 v garáži pod rodinným domem věnoval své živnosti. V rámci ní se zabýval drobnou dřevařskou výrobou, prováděnou na starých strojích, a zejména pak různými montážemi. Zprvu sám a od roku 2000, poté, co začal „úřadovat“ na plný úvazek, hlavně prostřednictvím brigádníků a posléze i prvních zaměstnanců. A právě v té době se také rozhodl znovu se vrátit ke svému „indiánskému“ koníčku z dětských let, ale s mnohem sofistikovanějším přístupem. „Zhruba před osmnácti lety se u nás v obci skupina mladých rodin s dětmi rozhodla uspořádat akci ‚Loučení s prázdninami‘ a každý z účastníků měl pro ni vymyslet nějakou kratochvíli. Já jsem se rozpomenul na svá mladá ‚indiánská‘ léta a vyrobil pro ně dva jasanové luky a sadu šípů. A protože mezi všemi účastníky byl o střelbu obrovský zájem, rozhodl jsem se, že jich zkusíme udělat víc a nabídneme je do prodeje. Zprvu šlo o jednoduché luky z celodřevěnými (jasanovými) rameny (tzv. dřeváky), ale postupně jsme začali vyrábět i tzv. reflexní luky s lepenou sendvičovou konstrukcí,“ upřesňuje Ing. Lazecký, kterého od té doby ve firmě, všeobecně přezdívané 1. Česká indián­ská zbrojovka ve Velké Polomi, nikdo neosloví jinak, než náčelníku.

…až k celolepeným lukům reflexním a „demontům“

S přibývající poptávkou po lucích a šípech polomská „zbrojovka“ v roce 2009 přestěhovala výrobu do zrekonstruovaných prostor někdejšího Areálu skladů CO, obklopeného lesy nedaleko obce. Zde disponuje dvoupodlažním objektem, v jehož přízemí provozuje vlastní kotelnu na spalování biomasy, truhlářskou dílnu s ručním a strojním obráběním, kondenzační sušárnu a lakovnu, a v poschodí pak balírnu hotových výrobků, vzorkovou prodejnu s nezbytnou improvizovanou zkušební střelnicí. Firma, o jejíž chod se v současné době stará sedmičlenný kolektiv v čele s náčelníkem Ing. Lazeckým, jeho dcerou Kateřinou Kaňákovou a zetěm Lukášem Měchem, vyrábí ročně kolem 6 tisíc luků v různých provedeních a k nim několik tisícovek šípů. Pro jejich zhotovení spotřebuje asi 40 kubíků řeziva, které si „náčelník“ vybírá na pile ještě ve stádiu kulatiny, kterou si poté nechá nařezat v požadovaných dimenzích. Zhruba polovinu zpracovávaného mate­riálu tvoří jasan na výrobu luků a přibližně stejné množství smrk a borovice na šípy. „Na šípy je pro nás ideální smrk z beskydských lesů z nadmořské výšky okolo 600–800 m. A to díky hustému dřevu, z něhož vyrobené šípy jsou velmi trvanlivé a mají označení ‚houslařský šíp‘,“ pochlubil se nám Ing. Lazecký s tím, že veškeré řezivo se určitou dobu přirozeně suší. Před vlastním zpracováním se fošny v závislosti na konečném sortimentu rozmanipulují na výřezy požadovaných délek a v kondenzační sušárně při teplotě 40 °C se dosuší na 10 % vlhkosti. Takto připravený materiál se v případě jasanu používá především na madla luků a u některých typů (dětské či pro dospělé začátečníky) také pro zhotovení ramen. Jasanové madlo je základem nejen tzv. dlouhých luků (rovných i tzv. reflexně deflexních kategorie „long bow“), ale i celolepených reflexních luků s rameny složenými z pásů jasanové dýhy a oboustranně opláštěnými čirým nebo černým sklolaminátem. A v neposlední řadě pak také u firmou vyráběných rozkládacích luků tzv. „demontů“ (dlouhých i reflexních), neboli luků se samostatně zhotovenými dřevěným madly a k nim přišroubovanými měnitelnými celomasivními nebo sendvičovými rameny s povrchovou úpravou čirým lakem ve 2–3 vrstvách.

Čím víc nabídnete, tím víc prodáte

„Zatímco u výroby luků jsme v podstatě soběstační, u šípů kooperujeme z firmou, která pro nás z námi dodaného polotovaru zhotovuje potřebné tyčky. Ty pak po nalakování čirým lakem (ve třech vrstvách) opatříme hrotem a na druhé straně zářezem nebo tzv. končíkem, kterým se šíp nasazuje na tětivu. Nakonec do připravených drážek nalepíme letky z pravého krůtího nebo krocaního peří. Při střelbě s těmito šípy není nutné používat vodítka ani ochranné rukavice, nedochází u nich k zadrhávání o madlo a tím ani ke změně směru letu,“ pokračuje výrobce s dovětkem, že sortiment smrkových a borových šípů je doplněn duralovými, karbonovými a sklolaminátovými šípy importovanými z Holandska a Tajwanu. Z těchto dvou zemí a dále pak z Itálie, Polska, Maďarska a některých asijských států, pochází i celá řada dalších mechanických „zbraní“, které má firma kromě svých luků v nabídce, jako např. kladkové luky, kuše a některé střelecké příslušenství. V rámci příslušenství pak nabízí i celou řadu zboží z domácí produkce, jako např. slaměné terčovnice apod. „U takovéhoto úzce specializovaného sortimentu, a v našem případě navíc prodávaného hlavně přes internetový obchod, platí, že čím víc nabídnete, tím víc prodáte. Ne každý zájemce o lukostřelbu si může dovolit např. řemeslně propracovaný reflexní luk sendvičového typu za 4000 Kč, ale chce střílet a spokojí se s lukem za pár stovek, tak proč bychom mu jej nenabídli. Dalšími příklady, proč nabízet i levnější nebo naproti tomu dražší dovozový sortiment, jsou děti které může tato záliba s přibývajícím věkem pustit, a nebo naopak různí střelečtí specialisté, kteří potřebují i něco víc,“ říká Ing. Lazecký v závěru naší návštěvy jeho „zbrojovky“ s tím, že její výrobky se těší dobrému jménu kromě České republiky také na trzích Slovenska a Polska. Určitý zájem je stále patrnější také v Rakousku, Německu i např. Švédsku, pro jejichž trhy firma zavádí svůj internetový obchod také v němčině a angličtině.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor a archiv výrobce

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!