sobota 21. červenec 2018 4:12
Registrace    

Ačkoliv jsou ze dřeva a zmenšené, vypadají jako skutečné a funkční

V polovině 60. let minulého století jsem si jako malý kluk rád hrával s dřevěným cca 80 cm dlouhým náklaďákem, jenž se do jisté míry podobal do roku 1962 vyráběnému typu nákladního automobilu Tatra 111. Záviděli mi ho snad všichni kluci z ulice. Takový náklaďák totiž v té době nebylo možné nikde koupit a já ho měl jen díky mému otci truhláři, patřícímu k řemeslníkům, kteří po práci ve svých domácích dílnách čas od času popustili uzdu své fantazii, aby s přidáním trochy řemeslného fortelu připravili radost svým potomkům. Stejnou činností, ale na profesionální bázi a s výrazně vyšší technickou propracovaností, se již více jak 20 let zabývá také truhlář – nábytkář Petr Marek z Liptálu u Vsetína. Jím vyráběná dřevěná auta a v posledních dvou letech i ohýbané židličky však nejsou určeny dětem, ale firmám jako originální dárky pro jejich významné partnery či návštěvy.

Když okouzlí děti, proč by neoslovily dospělé

Třiačtyřicetiletý živnostník Petr Marek je vyučeným truhlářem v oboru výroba nábytku. Po absolvování učiliště ve Valašském Meziříčí pracoval ve vzorkovně dnes již neexistujícího výrobního družstva LIPTA se sídlem v obci Liptál, kde se od roku 1946 až do jeho zániku v roce 2002 vyráběly kromě jiného i dřevěné hračky. Zde v pozici zaměstnance, který při práci vnímal svět spíše očima dětí, se však začal zcela vážně zabývat myšlenkou, zda dřevěná hračka, jejíž specifické kouzlo ve vztahu k dětem je neoddiskutovatelné, by na podstatně vyšším stupni řemeslného provedení neoslovila také svět dospělých. Tuto myšlenku pak začal realizovat od roku 1995 nejprve při zmíněném hlavním zaměstnání a o dva roky později už ve formě hlavní výdělečné činnosti jako OSVČ. Od této doby totiž vyrábí dřevěné modely automobilů (od historických osobních přes nákladní až po současné zahraniční trucky), které, jak říká, sice nikdy nejsou přesnými kopiemi daných vozů, ale je do nich vložen originální design, který se projevuje kombinací barev dřeva a respektování specifik přírodního materiálu. Nicméně z pohledu laika jsou modely natolik věrné svým skutečným předlohám, že jim snad kromě funkčního motoru už nic jiného nechybí. Jedná se většinou o modely takových vozů, které výrazným způsobem ovlivnily historii a vývoj konkrétní automobilky a nebo jsou nějakým způsobem spjaty s dřívější nebo současnou činností té či oné výrobní firmy respektive poskytovatele služeb. S ohledem na jejich značnou pracnost a s ní související vyšší cenu, která se v závislosti na typu pohybuje v rozmezí od 5 tis. Kč do 30 tis. Kč za kus, slouží tyto modely především jako luxusní dárky, které výše zmínění odběratelé nakupují za účelem obdarování svých obchodních partnerů, klíčových zákazníků nebo významných osob politického či veřejného života, a to zejména při příležitosti významných firemních událostí a výročí.

Co bylo impulzem a proč právě veteráni?

„Při výrobě modelů se snažím co nejvěrněji vystihnout jednotlivé charakteristické znaky daných vozidel do té míry, jakou mi dovolují specifika použitého dřeva. Při jeho zpracování používám kromě současných i některé starší a dříve méně používané technologie, jako např. vykládání dřeva dřevem, intarzování, dřevořezbu, ohýbání nebo velmi jemné soustružení a ruční broušení či leštění,“ sdělil nám Petr Marek v úvodu naší návštěvy jeho dílny, situované do přízemí novostavby rodinného domu v obci Liptál, kde při sledování jeho doslova piplavé práce nebylo možné se nezeptat, co jej vlastně k výrobě modelů aut přivedlo.

„Bylo to ještě v době mého tehdy prvního a současně i posledního zaměstnání, kdy jsme s bývalými kolegy v rámci inspirace navštívili mezinárodní veletrh hraček Spielwarenmesse v Norimberku. Zde kromě různých druhů hraček jistá zahraniční firma prezentovala CNC obráběcí centrum, na kterém se z borového dřeva vytvářela před zraky návštěvníků asi metr dlouhá karoserie vozu Porsche. Její konečná podoba měla takový efekt, že mě hned napadlo zkusit něco podobného v našich podmínkách. No a protože jsem neměl a stále nemám žádné obráběcí centrum, zvolil jsem jako předlohu pro své modely automobilové veterány,“ vzpomíná výrobce na své živnostenské začátky a dodává, že u těchto vozů je sice daleko více různých viditelných prvků než u vozů současných, ale tyto prvky, stejně jako hranatý tvar karoserie, jsou při běžném dílenském opracování snadněji dosažitelné, než aerodynamické oblé tvary např. dnešních sporťáků. Navíc tato volba, jak se později ukázalo, hrála podle Petra Marka i jednu z rozhodujících rolí při navazování prvních obchodních kontaktů s jeho dnes největšími odběrateli, jako je ŠKODA AUTO a.s., IVECO Czech Republic, Mercedes-Benz a další.

Důležité bylo tzv. správně se trefit

Petr Marek v současné době směruje ke svým odběratelům zhruba stovku modelů aut ročně, aniž by ve většině případů musel jejich objednávky, na rozdíl od svých začátků, nějakým způsobem sám iniciovat. A to zejména díky referencím, jejichž budování ale nebylo zdaleka tak jednoduché, jak se v současnosti jeví. S hledáním prvních zákazníků začal, tehdy ještě společně s kolegy ze zaměstnání, u mladoboleslavské Škodovky, které nabídli 4 různé vzorky aut, ale neuspěli. On se však nevzdal a vyrobil nové, podstatně propracovanější prototypy, po jejichž nabídnutí Škodovce už následovala první rozsáhlejší objednávka, která mu umožnila se osamostatnit a postupně navázat spolupráci i s dalšími automobilkami a firmami.

„Spolu s touto objednávkou jsem získal i jednu důležitou profesní zkušenost. A to v tom smyslu, že pokud by moje modely měly firmám sloužit jako ne zrovna levné dárkové předměty, tak je třeba ve firmě najít a oslovit patřičně kompetentní osoby, nabídnout jim prvotřídní kvalitu a především pak zvolit takové typy automobilů, které jsou nějakým způsobem neodmyslitelně spojeny se vznikem nebo největšími úspěchy příslušné automobilky, které byly vyráběny podobně jako v případě modelů ručně a v několika kusech, a které po ztvárnění do dřevěného modelu jsou tudíž pro současný management určitým symbolem firemní slávy a řemeslné dovednosti mnoha generací svých zaměstnanců,“ odtajňuje nám Petr Marek část svého know-how s tím, že u zrodu spolupráce se ŠKODOU AUTO a.s. stály např. modely vozů značky Laurin & Klement Voiturette – typ A z roku 1906 nebo Laurin & Klement Pullman limosine typ M z roku 1913.

Čím a jak dřevěný model začíná…

Výše zmíněnou zkušenost Petr Marek postupem času úspěšně uplatňoval a i dnes uplatňuje také u dalších z řady svých zákazníků, a to i mimo sektor automobilek u nejrůznějších novodobých firem, jejichž majitelé se na něj zpravidla už sami obracejí na základě doporučení jiných, prostřednictvím jeho webových stránek, díky pořadu České televize Toulavá kamera (rok 2015) nebo po návštěvě restaurace hotelu Bouček v Mochově u Prahy, kterou Petr Marek v rámci dlouhodobé spolupráce s majitelem využívá jako svoji improvizovanou vzorkovnu.

„Majitel hotelu patří již léta k mým stálým odběratelům a vlastní téměř všechny typy modelů, které jsem vyrobil. Některé z nich (např. fekální vůz na podvozku Praga V3S, kanalizační sací speciál Wiedeman-Reichhard Super 2000 na podvozku MAN a další nákladní auta se speciálními nástavbami) jsem začal vyrábět právě z jeho podnětu a pro jeho potřeby. Kromě provozování hotelu totiž podniká v Praze a okolí ještě např. v oblasti technických služeb, zabývá se montážemi speciálních nástaveb na náklaďáky apod. a moje modely jsou pro něj, jak sám říká, dárkem pro klíčové zákazníky, jehož prostřednictvím stále setrvává v jejich povědomí,“ doplňuje výrobce s dovětkem že, u výše jmenované Pragovky, stejně jako u každého nově vyráběného typu modelu, musí být nejprve vytvořen prototyp, jehož zhotovení v závislosti na značce a typu auta trvá cca měsíc i déle. Pro vytvoření prototypu se Petr Marek vždy nejprve snaží opatřit si nějaký dokonalejší plastový nebo kovový model daného automobilu, podle něhož by mohl stanovit příslušné rozměry a vzájemné poměry jednotlivých součástek. Pokud takový model neexistuje, je nucen (přímo u příslušné automobilky, ve sbírkách technického automobilového muzea nebo u nějakého soukromého sběratele veteránů) najít skutečný automobil a změřit jeho základní rozměry, dále rozměry jeho jednotlivých částí a nafotit jejich potřebné detaily z různých pohledů. Takto zjištěné rozměry si pak pomocí stanoveného měřítka přepočte do jedné ze tří standardně vyráběných velikostí modelů s půdorysem přibližně 120x300 mm, 180x460 mm nebo v případě autobusů 200x700 mm (šířka x délka), přičemž některé z modelů speciálních vozů, jako např. americký truck MACK s cisternovým návěsem, jsou vyráběny až v délce kolem 2,5 metru.

„Některé další rozměry, zejména u velmi malých součástek, musím bez ohledu na měřítko přizpůsobit možnostem opracování dřeva, ale jen do té míry, aby nebyl narušen celkový kontext daného modelu. Kromě toho si musím o každém modelovaném autu zjistit veškeré dostupné informace, abych náhodou nevynechal některé pro něj charakteristické detaily, které z pohledu laika mohou vypadat jako banální záležitost, ale pro automobilové znalce by byly nepřijatelné. Z těchto důvodů proto v některých případech konzultuji rozpracované nebo hotové prototypy s automobilovými odborníky na dané značky,“ upřesňuje Petr Marek a dodává, že podle objednavatelem schváleného prototypu je pak každý typ modelu vyráběn vždy v menších či větších sériích po 10 až 20 kusech v závislosti na velikosti objednávky.

…a z čeho a jak vzniká?

Při vlastní výrobě modelů Petr Marek používá kombinaci nejvíce dvou druhů dřevin (třešeň a ořech), aby některé části byly sice barevně zvýrazněny, ale současně, a to zejména u starých vozů, byla zachována pro ně charakteristická střízlivost. Gró každého modelu neboli většinu z jeho součástek, pohybujících se v desítkách až stovkách kusů, tvoří světlé dřevo třešně a pro barevné zvýraznění některých součástek je použit ořech.

„Po pravdě řečeno, ve skutečnosti používám trojici dřevin, neboť u velmi malých soustružených součástek nahrazuji hlavní dřevinu třešeň hrušní, která se lépe opracovává, nicméně při malé ploše je od ní barevně a hlavně strukturálně nerozeznatelná,“ upřesňuje výrobce. Jednotlivé součástky zhotovuje, s výjimkou prototypových modelů, za pomoci řady přípravků a šablon na běžných dřevoobráběcích strojích a dvou soustruzích na kov, z nichž jedním je sou­struh hodinářský. Hotové a obroušené součástky pak vzájemně spojuje (s vyloučením všech kovových spojovacích prostředků) pouze lepením natupo, prostřednictvím drobných čepů a dlabů, drážek s vloženým perem a nebo tak, že konec jedné součástky vkládá do vyvrtaného otvoru v součástce druhé. Pro povrchovou úpravu používá dvousložkový polyuretanový lak, který aplikuje stříkáním ve dvou až třech vrstvách. „Broušení mezi jednotlivými vrstvami u součástek, které jdou odmontovat (např. kola), provádím na bruskách, jinak ručně,“ doplňuje výrobce s tím, že každý jeho automobilový model, přestože jsou vyráběny v sériích, je s ohledem na určité odchylky při ruční výrobě a především pak díky přirozené struktuře a barvě dřeva, originálem.

Nejinak je tomu také u ohýbaných židlí „TON“

Originalita každého z výrobků Petra Marka a jejich technická propracovanost pravděpodobně podle něj přispěly k tomu, že do seznamu jeho zákazníků se před dvěma lety zapsala také akciová společnost TON Bystřice pod Hostýnem. Vyrábí pro ni miniatury čtyř typů židlí a křesel z jejího sortimentu (v měřítku 1:10), konkrétně pak židli 002, židli Merano, křeslo Merano a křeslo 30. Jsou produkovány ve stovkách kusů ročně a stejně jako dřevěná auta určeny k obdarování významných zákazníků či obchodních partnerů TON a.s. Pro výrobu součástek tohoto „sedacího nábytku“ jsou používány dřeviny buk, dub, jilm a javor a některé jsou zhotovovány podobnou technologií ohýbání jakou používají v TONu. K napařování používá Petr Marek vlastnoručně zhotovenou napařovací komoru v podobě novodurové trubky, napojené na průmyslově vyráběný elektrický vyvíječ páry. Po napaření dílce ohýbá ručně v ocelových nebo plastových formách, kde setrvávají až do úplného vysušení na cca 10 % vlhkosti.

„Při ohýbání takovýchto malých dílců je problém v tom, že oproti velkým tak dobře nedrží svůj tvar a mají tendenci pořád pružit. Proto je zpravidla nutné je opakovaně (někdy i dvakrát po sobě) doohnout respektive celý proces zopakovat,“ upřesňuje výrobce. Při kompletaci se jednotlivé součástky rovněž spojují lepením natupo nebo pomocí miniaturního provedení spojů na čep a dlab. Pro povrchovou úpravu je použit akrylátový lak. „Kromě tohoto ‚ohýbaného nábytku‘, jehož výhradním odběratelem je firma TON, občas uplatním svoji vystudovanou profesi i při výrobě skutečného nábytku. Ale to jen tehdy, pokud mám zrovna čas a někdo mě o to sám požádá, neboť bezmála 95 % mé produkce tvoří modely,“ konstatoval Petr Marek závěrem naší návštěvy jeho „automobilky a nábytkárny“ v Liptálu.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor a archiv výrobce

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!