FSC si plně uvědomuje rizika, která jsou spojená s certifikací lesů na Ukrajině a v dalších státech, které se potýkají s vysokou mírou korupce.
Už od roku 2017 (tedy ještě před vydáním reportu Earthsight v roce 2018) spolupracuje s ukrajinskou národní kanceláří FSC na souboru opatření, která mají zlepšit způsob, jakým je prováděna kontrola v rámci FSC certifikace lesního hospodaření na Ukrajině. Jejich konkrétním výstupem bylo například rozšíření počtu individuálních certifikátů pro každou jednotlivou lesní správu ukrajinských státních lesů. Díky tomu se výrazným způsobem zvýšil počet kontrolních auditů, které jsou v jednotlivých lesních jednotkách prováděny a které jsou schopny odhalit potenciální porušení pravidel FSC.
Reálný problém představuje na Ukrajině neoprávněná nahodilá těžba (ve svém komentáři ji Ing. Slavíčková překládá jako výchovnou těžbu). FSC se tímto problémem intenzivně zabývá a v rámci revidované verze ukrajinského standardu pro lesní hospodaření, která je krátce před finálním schválením, výrazně zpřísnilo pravidla, na jejichž základě je možné v FSC certifikovaných lesích nahodilou těžbu provádět. Jednou z novinek, které mají ukrajinský standard zesílit, je například zavedení systému posuzování oprávněnosti nahodilé těžby na základě hodnocení tří kritérií – síly, velikosti a rizikovosti. Nová verze ukrajinského standardu je v současné době již schválená na národní úrovni a v blízké budoucnosti by mělo dojít k jejímu finálnímu schválení na mezinárodní úrovni.
Pavla Slavíčková ve svém komentáři také poměrně nepřesně popisuje způsob, jakým funguje systém FSC kontrolovaného dřeva. Navíc není úplně jasné, kdy mluví o FSC certifikaci lesního hospodaření (FM) a kdy o tzv. kontrolovaném dřevu (controlled wood – CW), které není považováno za FSC certifikovanou surovinu a nemůže být označeno logem FSC. Ale i u něj platí pravidlo a praxe, že jednotlivé firmy, které nakupují tuto necertifikovanou surovinu, si musí vytvořit svůj vlastní systém tzv. náležité péče. Ten musí zohlednit soubor patnácti jasně definovaných národních rizik, čímž se minimalizuje nebezpečí nákupu nelegálního dřeva. Systém musí být následně schválen certifikační firmou a nevyhovující systémy nejsou uznávány jako dostatečné. Není tedy pravdou, že dochází ke střetu zájmů u FSC, jak píše Slavíčková, a absentuje vnější nezávislá kontrola.
Také ilegální těžba dřeva rozhodně není ze strany FSC považována za zanedbatelný problém, jak je autorkou popisováno v článku. I vzhledem k tomu, že tyto pasáže jsou poněkud nejasné a není zjevné, co má autorka na mysli a spojuje odlišné prvky fungování FSC, domníváme se, že mluví o neshodách v rámci certifikačního auditu. Ten neprovádí FSC, ale opět nezávislé certifikační firmy. Pokud vlastník lesa dostane od certifikační firmy malé neshody (tzv. minor issues, o kterých mluví Slavíčková), musí je do 12 měsíců odstranit, jinak se stanou neshodami velkými a pokud je neopraví, po třech měsících je mu odebrán certifikát. I v rámci časového souběhu studie Earthsight tak již lesní majetky musely tyto neshody buď odstranit, nebo již nejsou certifikované. Nejde tedy o to, že by FSC považovalo ilegální těžbu za zanedbatelný problém, ale o něco úplně jiného. FSC považuje nezákonnou těžbu za vážný problém a je jedním z hlavních hnacích motorů iniciativy pro zdokonalení technologických postupů, pomocí kterých bude v budoucnu možné vystopovat původ jakéhokoli vytěženého dřeva až na úroveň jednotlivých lesních porostů, jak se lze např. dočíst v článku, který nedávno uveřejnil nejprestižnější a nejvíce impaktovaný časopis Nature.
Navíc samotní autoři reportu Earthsight, který autorka využívá jako zdroj, v části věnované fungování FSC na Ukrajině uznávají, že certifikační systém FSC podniká kroky, které mají vést ke zlepšení lesnické praxe na Ukrajině a jako příklad jmenovitě uvádí například již zmíněnou novou verzi ukrajinského standardu FSC.
I přes výše zmíněné výhrady k původnímu komentáři je dobře, že podobné texty jako ten od Ing. Slavíčkové vycházejí. Jedině díky konstruktivní kritice se nám podaří zlepšit lesní hospodaření v problematických regionech, jako je například Ukrajina. FSC se o toto zlepšení dle své dosavadní praxe snaží a v budoucnu je připraveno v tomto přístupu pokračovat.
Autor: Ing. Tomáš Duda, ředitel FSC ČR
Ilustrační foto