středa 19. září 2018 19:48
Registrace    

„Založeno 1918“ aneb výstavy na Pražském hradě k 100. výročí vzniku ČSR

Projekt „Založeno 1918“, který připravily Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu, Vojenský historický ústav, Odbor archivní správy ministerstva vnitra a Poštovní muzeum ke stému výročí založení ČSR, se skládá z pěti samostatných výstav. První byla ve dnech 10. až 15. ledna 2018 v Císařské konírně expozice „V základech státnosti“, představující vzácné originály archiválií a další předměty od samotných základů české státnosti.

Chronologicky i obsahově navázala neméně důležitá výstava „Symbolická moc českých korunovačních klenotů“, která byla od 16. do 23. ledna ve Vladislavském sále. Klenoty zde byly poprvé vystaveny v nové vitríně umožňující návštěvníkům obdivovat zejména svatováclavskou korunu ze všech stran. Třetí výstava s názvem „Labyrintem dějin českých zemí“ je v Císařské konírně od 27. února a je ji možno navštívit až do 1. července 2018, každý den od 10 do 18 hodin. Společné dějiny Čechů a Slováků, vznik a samostatný česko-slovenský stát tvoří velkou součást této multimediální expozice.

4. částí projektu budou „Doteky státnosti“ v Jízdárně Pražského hradu od 10. 5. do 28. 10. Od 28. 6. do 31. 10. 2018 se bude konat poslední výstava pod názvem „Stráž na Hradě pražském“, která připomene, že se vznikem Československé republiky je neodmyslitelně spojeno i založení Hradní stráže.

Labyrint dějin českých zemí

„Labyrint dějin českých zemí“ postupuje od moderních dějin po historii, takže hned na začátku je možné se posadit do originálního retro křesla z UP závodů a na historickém televizoru s dřevěnou skříňkou sledovat dobové televizní zpravodajství. Je dobré připomenout, že televize v Československu začala vysílat v roce 1953 jen tři dny v týdnu, až v roce 1958 vysílala každý, ale ne celý, den. Okolo roku 1960 již 1 milion Čechoslováků vlastnilo televizor. V expozici upoutají autentické zvukové záznamy, dobové filmy a obrazy. Ve vitrínách vzácné originály, mj. pohřební insignie Přemysla Otakara II., zakrvácená košile Františka Ferdinanda d´Este, kterou měl na sobě při atentátu v roce 1914, koncept deklarace nezávislosti, psaný ve Washingtonu Tomášem Garriguem Masarykem, dálnopis Reinharda Heydricha, v němž popisoval první opatření v Praze po svém nástupu do funkce.

Deklarace nezávislosti, jejíž oficiální překlad anglického názvu je „Prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou“, vytvořil T.G.M. se svými spolupracovníky. Jedná se o základní dokument pro vznik Československa, deklaraci zahraničního odboje Čechů a Slováků vyhlašující svrchovanou a nezávislou Československou republiku. Deklarace odmítá možnost autonomie v rámci Rakouska, odvolává se na historická práva Čechů a práva na sebeurčení pro Slováky a závěrem nastiňuje podobu budoucího Československa. Wikipedie uvádí, že obsah a struktura deklarace jsou ovlivněny americkou Deklarací nezávislosti, francouzskou Deklarací práv člověka a občana a myšlenkami wilsonismu. Washingtonská deklarace vznikla jako přímá reakce na návrh císaře Karla I. na federalizaci Rakouska-Uherska a byla doručena Ministerstvu zahraničních věcí Spojených států dne 18. října 1918 ve Washingtonu D.C. Deklarace je datována k 18. říjnu v Paříži, která byla oficiálním sídlem vlády, s podpisy tří nejvýznamnějších představitelů Prozatímní vlády, Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika. V tisku byla publikována další den, 19. října 1918.

Vzácné listiny mohou být vystaveny pou­ze jeden měsíc a pak je nahradí kopie, tedy i nejstarší dochovanou listinu dokládající existenci českého státu – originál psaný na pergamenu latinsky. Jedná se o privilegium z 18. 1. 1158, kterým císař Fridrich I. povoluje českému knížeti Vladislavovi nosit o svátcích královskou korunu. Některé originály naopak budou vystaveny až později a nyní jsou zastoupeny kopiemi.

Ale co zůstane součástí expozice až do 1. 7. 2018 je, ač nehojný, historický nábytek. Překvapily mě pracovní stoly se zásuvkou pod pracovní deskou ze skla v dřevěném rámu z 19. a začátku 20. století, zejména pracovní stolek s mikro­fonem patřící Melánii Zichy-Ferraris, třetí manželce Klemense Wenzela Nepomuka Lothara knížete z Metternich-Winneburgu, vévody z Portelly, hraběte z Kynžvartu.

Autor: Ing. Helena Prokopová
Cech čalouníků a dekoratérů
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autorka

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!