úterý 12. listopad 2019 17:21
Registrace    

Z nejkritičtější Vysočiny se kůrovec šíří na Brněnsko, Budějovicko, Plzeňsko…

V českých lesích se loni podle ČSÚ vytěžilo 25,7 mil. m3 dřeva, což je zatím největší objem v historii. Naprostou většinu z tohoto množství (23 mil. m3) kvůli nadměrnému suchu a napadení stromů hmyzími škůdci tvořila nahodilá těžba, přičemž z dřevin se nejvíce těžil smrk (87,2 %), dále pak borovice (4,4 %) a buk (2,5 %). Velké objemy vytěženého dříví byly v krajích Vysočina (3,8 mil m3), Jihočeský (3,4 mil. m3), Olomoucký (3,4 mil. m3) a Moravskoslezský (3,0 mil. m3). Nyní se kůrovec kromě nejpostiženější Vysočiny a Jihočeského kraje šíří také do kraje Jihomoravského, Středočes­kého, nižších a středních oblastí Plzeňska, Liberecka, na Pardubicko a dále. Tato situace, která navzdory trvalé obnově porostů, nenechává v klidu vedle majitelů lesních pozemků většinu tuzemských pilařů, byla hlavním programem jarního odborného setkání Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR (SDP), které proběhlo 24. 5. 2019 v Dolních Beřkovicích na Mělnicku.

Jarního odborného setkání SDP v Dolních Beřkovicích, ležících zhruba 8 km od soutoku Labe s Vltavou, se zúčastnily bezmála tři desítky zástupců ze 17 členských firem. Oproti minulým létům je to o poznání menší zájem o dění v oboru, způsobený zřejmě momentálním nadbytkem dřeva v některých regionech, anebo i možná v programu avizovanou exkurzí v nedalekém rozsáhlém areálu Mondi Štětí a.s., jejíž výroba papírových obalových pytlů a tašek, byť největší v České republice, se mnohým zdála takříkajíc mimo mísu. Nicméně opak byl pravdou a ti, co se zúčastnili, očividně nelitovali. Předmětem exkurze totiž bylo pouze základní zpracování dřeva neboli dřevosklad a s ním spojená pracoviště společnosti, zpracovávající v současné době ročně 3 mil. m3 dřevní hmoty. Z toho zhruba 750 tis. m3 tvoří nakupovaná smrková a borová štěpka a zbytek vlastní produkce štěpky z nakupované smrkové a borové vlákniny, přičemž cca 60 % dodávek suroviny je realizováno po železnici a 40 % automobilovou dopravou. Zajímavou pro účastníky byla již samotná přejímka suroviny, prováděná vážením dovozních souprav při současném odběru vzorků pro zjištění vlhkosti a následný přepočet na kubaturu. Dále pak věci spojené s vykládkou jak kontejnerů, tak i nákladních aut, následným procesem odkornění vlákniny a její štěpkování prováděné na dvou sekacích linkách. Neméně zajímavá, a to hlavně po technologické stránce, byla doprava štěpky na skládky (speciálním 220 m dlouhým potrubím s pásovým dopravníkem na vzduchovém polštáři), její automatizovaně řízené skladování a dávkování spojené s přesunem na pracoviště třídění a poté do varny.

Jak se dál povede pilařům nejen na severu Moravy, …

Tradiční „teoretický“ program odborného setkání, který následoval po předchozím přesunu účastníků ve výše zmíněných Dolních Beřkovicích, zahájil Antonín Velička, člen představenstva SDP a ředitel společnosti Katr Stará Ves u Rýmařova, která se kromě pilařského zpracování kulatiny zabývá i lesnickou činností. A to pravidelným zmapováním stavu potenciálních zásob smrkového dříví v regionu působnosti jím řízené firmy – v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, kde se současná kůrovcová kalamita začala naplno projevovat již v roce 2015 a po loňské kulminaci je v některých oblastech dostupnost smrkové dřevní hmoty otázkou blízké budoucnosti.

„Na některých územních jednotkách LČR je situace taková, že smrk tam již prostě není k sehnání. Nejhorší stav je na Šternbersku, kde podle prognóz do konce letošního prvního pololetí už nebude nic, vyjma tenkého dříví z probírkových porostů. Co se týče oblastí v podhůří Jeseníků – Bruntálska a Albrechticka, je smrk podle mě otázkou letošního a příštího roku a budou to tzv. jednotky pokalamitní. Obecně však lze říct, že dřevo zatím na trhu je, oblastně je ho dokonce nadbytek, ale jinde pomalu ubývá, nicméně my to vnímáme tak, že kdyby nebylo větrných kalamit v prosinci a lednu, tak v některých lokalitách by dříví nebylo už dnes,“ uvedl Antonín Velička v úvodu svého vystoupení s tím, že díky této situaci Lesy ČR s.p. (LČR) oznámili v polovině května připravovanou zásadní změnu strategie v oblastech obchodování s dřívím a obhospodařování lesa. Podle této strategie by od roku 2020 LČR vyhlašovaná výběrová řízení měla být rozdělena na tři části podle stavu v daných oblastech na kalamitní, pokalamitní a nekalamitní. „V rámci nekalamitních územních jednotek, což jsou např. u nás na Jesenicku oblasti nad 600 m/n, by výběrová řízení měla probíhat v dosavadním režimu s tím, že 70 % plánovaného objemu bude těžit smluvní partner a zbývajících 30 % bude nabídnuto do veřejného zobchodování v aukcích. Pokud nebude toto dříví prodáno, bude vyhlašován tzv. DMS (dynamický nákupní systém), kterým si LČR zaváží své obchodní partnery v tom smyslu, že dřevo bude těženo jejich smluvními partery, ale nabízeno k prodeji přímo LČR. Na tzv. kalamitních územních jednotkách, kde jen letos v období leden–duben bylo z různých důvodů vypovězeno 30 smluv, bude těžba probíhat v režii LČR pouze pro potřeby aukcí a smluvní partneři se budou zabývat jen pěstební činností, případně s ní spojenými probírkami. Na pokalamitních správních územních jednotkách, jako je v našem případě Bruntálsko a Abrechicko, by se dle předpokladu nemělo těžit vůbec a smluvní partneři by se měli věnovat pouze pěstebním pracím,“ upřesňuje A. Velička a dodává, že výsledkem tohoto opatření by měly být cca 2 mil. kubíků dřevní hmoty, které by LČR nabízely na trhu prostřednictvím přímých smluv (tříletých s dvouletou opcí) s odběrateli, respektive zpracovateli, tedy podobně jako tomu bylo několik let zpátky. Po této pro pilaře pozitivní zprávě se „moravskoslezský zpravodaj SDP“ ještě zmínil o letošním plánu LČR vytěžit na svých územních jednotkách cca 11 mil. m3 s tím, že více jak třetina (4 mil. m3) již byla vytěžena v průběhu ledna až dubna. „Co se kulatiny týče, tak na Vysočině a v oblastech, kde se kůrovec teprve rozbíhá, jí pro letošní rok, soudě podle plochy rezavých porostů, bude dostatek. Hůře na tom budou oblasti se smrkovými monokulturami na severní a střední Moravě, kde mnohdy zůstaly jen holé kopce a ke konci loňského roku zde bylo na územních jednotkách LČR (ve všech třech krajích) evidováno celkem 7 964 hektarů holin,“ zkonstatoval Antonín Velička s tím, že šancí pro pilaře v současné době v některých oblastech je značný objem těžby čerstvého kalamitního dříví, tedy nikoliv kůrovcového, ale z polomů, které navíc mnozí vlastníci lesů s ohledem na současnou nasycenost trhu nabízí v poměrně příznivých cenách.

…ale např. i na Svitavsku a hlavně na Vysočině?

S výše uvedenou informací se ztotožnil i předseda SDP Ing. Petr Pražan Ph.D., jednatel Dřevozávodu Pražan s.r.o. z Poličky na Svitavsku v Pardubickém kraji. „Kolem nás jsou nyní desetitisícové objemy vrškových polomů (větrných a sněhových) a tak je nám dřevo nabízeno ze všech stran. Přestože jde většinou o stálé dodavatele, ne ve všem jim mohu, s ohledem na značný přetlak dříví, vyhovět. Jde vesměs o lesy v majetku obcí, které v současné době těží naplno, aby dřevo nenapadl kůrovec, ve snaze vyprodukovat co nevíce hmoty ve třídě III A / III B za 1700–1800 Kč/m3, což je o něčem jiném než 800–900 Kč/m3, které by dostaly za suchou kulatinu III D. V současné době nám dodavatelé vozí 80 % hmoty ve třídě III A / III B,“ pochlubil se Ing. Pražan s tím, že v některých lokalitách Pardubického kraje jsou kromě malých ostrůvků kůrovcem napadených stromů, a momentálně již vytěžených, na pohled zdravé zelené lesy. V jiných oblastech, zejména v blízkosti hranic se sousedními kraji, je stav mnohem kritičtější. Celorepublikově je však podle něj evidováno cca 20 mil. m3 dosud nevytěženého kůrovcem napadeného smrku.

(Poznámka autora: ke smrku je třeba přičíst ještě v některých lokalitách ČR popadané či vlivem vysokých teplot a nedostatku srážek usychající porosty jedlové a borové, které schnou i bez přičinění dřevokazného hmyzu kvůli nízkému stavu spodní vody. Jde zejména o oblast Polabí, kde ve druhé polovině června bylo na třech tisících hektarech evidováno cca 111 tis. suchých borovic nebo jižní oblast Třebíčska, kde jsou rovněž desetitisíce usychajících stromů).

V sousedním Kraji Vysočina z hlediska zásobování kulatinou pro pilaře dobrý, ale pro vlastníky lesů naopak velmi neutěšený stav, potvrzuje kromě A. Veličky také ředitel Lesního družstva obcí v Přibyslavi Ing. Jiří Svoboda, který je současně také regionálním předsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL). Loni bylo v tomto kraji podle ČSÚ vytěženo formou nahodilých těžeb 3,765 mil. m3 dřeva, z čehož 70 % (2,64 mil.m3) tvořily stromy napadené dřevokazným hmyzem. Podle Ing. Svobody je ale velmi pravděpodobné, že uvedený objem byl ve skutečnosti ještě vyšší, neboť je otázkou, jak statistiky zachycují těžbu drobných majitelů lesů s rozlohou do 1 ha, kterých je v kraji cca 33 tisíc a pro které je čím dál těžší dřevo prodat, a tak ho raději v zimě spálili v kotlích nebo jej mají do zásoby srovnané na pozemcích kolem svých obydlí. Ať je to tak či onak, i letos stále se vyskytující značné plochy rezavých porostů hovoří o tom, že sucho ve spojení s kůrovcem zdaleka neřekly na Vysočině své poslední slovo. Tíživou situaci zde sice, podobně jako v jiných regionech zmírnil poměrně chladný a deštivý květen, ale důležitý bude i vývoj počasí v létě. Druhá stránka věci je podle Ing. Svobody významně meziročně horší odbytová situace, což by mohlo vést ke snížení intenzity těžby, protože vlastníci lesů budou zřejmě zvažovat náklady na těžbu a přibližování, když ví, že jim dřevo v lesích zůstane ležet.

Objem vývozu vzbuzuje nevoli u sousedů

S nepříznivými vyhlídkami pro letošní rok se v souvislosti s dopady sucha a kůrovcové kalamity netají ani vlastníci lesů v Rakousku a Německu. Podle Ing. Pražana se proto nelze divit, že jim značně vadí stále vysoký objem importu kalamitního dříví z ČR, který v případě Rakouska, kam byl za první 2 měsíce letošního roku vyvezen rovný 1 mil. kubíků dřevní hmoty, probíhá stejným tempem jako loni.

„Dovozci českého dřeva, ve většině jeho přímí zpracovatelé, v tomto sporu s domácími vlastníky, kteří by chtěli, aby dříví nakupovali od nich, argumentují tím, že nechtějí poškodit dlouhodobě budované kontakty s dodavateli. Někteří se také odkazují na u nás vlastněné lesní majetky, které musí řešit apod. Podle mého názoru jde především o peníze, respektive o nižší ceny u nás nakupovaného dříví, které pak ovlivňují i ceny hmoty na rakouské straně, uzavřel Ing. Pražan „lesnickou“ část současného stavu u našich jižních a západních sousedů. Poté jako vždy přešel do části zpracovatelské, kde jeho první informace patřila surovinovým zdrojům, zejména pak v souvislosti s nahodilou těžbou kůrovcové kulatiny. Té se loni v Německu namísto odhadovaných 10 mil. m3 (září 2018) ve skutečnosti vytěžilo 15,5 mil. m3, v Rakousku pak místo 3,5 mil. m3 skutečných 5,2 mil. m3. V kontextu s touto informací pak přešel k aktuálním zásobám dřevní hmoty v Německu, kde letos v dubnu mělo 48 % oslovených vytvořenou výrobní zásobu na 4 a více měsíců dopředu, 30 % na 3 měsíce a 22 % minimálně na měsíc až dva. „Co se týče indikátoru cen kulatiny a indikátoru odbytu v Rakousku a Německu, tak odbyt šel od počátku loňského roku konstantně dolů z cca 113 % na cca 105 % v dubnu letošního roku. Podobný vývoj byl patrný také u cen, které od přelomu loňského června a července trvale klesaly z cca 130 % na cca 116 %.,“ doplňuje Ing. Pražan s tím, že v letošním roce v období od dubna do září ceny kulatiny podle 40 % rakouských a německých pilařů budou dále klesat, podle 43 % zůstanou stejné a 12 % pesimistů si myslí, že porostou. Mnohem optimističtější jsou zpracovatelé jehličnaté pilařské kulatiny v samotném v Německu, kde rovných 65 % předpovídá další pokles cen a 35 % setrvalý stav nebo nárůst. Tento optimismus však s nimi nesdílejí tamní prodejci kulatiny, kdy 61 % oslovených předpokládá u všech dřevin a sortimentů dále klesající odbyt a zbylých 39 % (34+5) doufá, že zůstane stejný nebo poroste. Podobně to prodejci kulatiny vidí i s jejími cenami, kdy 68 % předpovídá další zlevňování, 30 % věří, že zůstanou ve stejné výši a pouhé 2 % předpovídají zdražení.

„Pokud jde o situaci v odbytu řeziva ve zmíněných zemích, tamní odborná média ji hodnotí v tom smyslu, že od začátku roku se zvyšuje tlak na ceny řeziva nižších kvalitativních tříd. Nabízené ceny jsou oproti říjnu 2018 nižší o 10–17 Eur za kubík. Přestože poptávka po stavebním řezivu jakož i po lepeném programu zatím lehce stoupá, očekává se u nich další snížení cen. Pilařské linky jely od počátku roku na plný výkon, v dubnu pak poněkud zbrzdily kvůli mírnému zhoršení odbytu zejména bočního řeziva. Pro další období bude rozhodovat kvalita kulatiny na vstupu, která se bude snižovat,“ konstatuje předseda SDP a dodává, že ceny středového řeziva v Německu v posledních třech měsících u 58 % výrobců poklesly a u 42 % byly stabilní nebo se mírně zvedly. Pro III. čtvrtletí se pak 48 % výrobců obává dalšího zlevňování řeziva, z pohledu 43 % by mělo zůstat na úrovni II. čtvrtletí a 9 % věří v opětovné zdražování. Výrazně pesimističtější prognóza provází ceny vedlejších pilařských produktů, které od ledna 2018 stále klesaly a konkrétně v Německu např. dřevní štěpka během loňského roku zlevnila o 24 %. V Rakousku pilaři letos v dubnu prodávali dřevní štěpku již jen za 12,3–13,0 Eur/prm, piliny za 10,0–10,5 Eur/prm a případné zlepšení je podle většiny z nich v nedohlednu. Podle 70 % se obchodní bilance u ostatních pilařských produktů letos ještě zhorší, 26 % očekává setrvalý stav a 4 % věří ve zlepšení. Bez ohledu na výše nastíněnou situaci je 29 % německých a rakouských pilařů rozhodnuto spustit plánované investice, 57 % se na ně reálně připravuje 12 % je prozatím odkládá.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: archiv autora a ÚHÚL

 

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!