středa 12. prosinec 2018 7:29
Registrace    

Poté co ustoupily problémy s kulatinou, tak pro změnu nejsou lidi

Na trhu nejžádanější smrkové kulatiny je kvůli pokračující kůrovcové kalamitě a několika větrným smrštím nadbytek, rapidně klesla její cena, v případě kůrovcové někde i o 400–500 Kč za kubík. Dobře odbytelné je i stavební řezivo za dobrou cenu. Z minulosti známé letité problémy pilařů se zásobováním hmotou, které na čas ustou­pily, ale mohou se vrátit, vystřídal nedostatek pracovníků, který by mohla vyřešit větší automatizace. Tato a další témata spolu s nastíněním aktuálního a očekávaného vývoje cen kulatiny a řeziva pro první čtvrtletí 2018 byly na programu podzimního odborného setkání Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR (SDP), které proběhlo 31. 10. 2017 na výstavišti v Brně v rámci doprovodného programu mezinárodního veletrhu WOOD-TEC.

Podzimního odborného setkání SDP na brněnském výstavišti se zúčastnilo více jak 40 zástupců členských firem ze všech více či méně vzdálených kou­tů republiky. Důvodem tohoto zájmu byl mimo vlastní pilařské problematiky zde právě zahájený 15. ročník mezinárodního veletrhu pro dřevozpracující a nábytkářský průmysl WOOD-TEC s doprovodným programem zaměřeným mimo jiné i na připravovaný nástup tzv. Průmyslu 4.0, založeného na masivní digitalizaci a robotizaci. A to i přesto, že jeho zavedení u řady členských firem, rekrutovaných hlavně z menších a středních pilařských provozů, z nichž některé se zabývají i lesnickou činností spojenou s pěstováním lesa a těžbou dřeva, zatím není příliš reálné. Nicméně větší automatizace by do budoucna mohla v lesnicko-dřevařském sektoru vyřešit současný nedostatek pracovníků, který zejména v lesnictví panuje nejen v oblasti manuálních profesí.

Plošný zákaz úmyslných těžeb by poškodil všechny

Vlastní program odborného setkání SDP zahájil předseda sdružení Ing. Petr Pražan, Ph.D. informacemi o v polovině září ministerstvem zemědělství (MZe) zveřejněném návrhu potenciálního ploš­ného zákazu úmyslných těžeb v dřevinách smrk a borovice. A to kvůli pokračující kůrovcové kalamitě, která byla koncem srpna ještě umocněna větrnou bouří.

„Pro odbornou veřejnost, která se k projednání navrženého zákazu sešla 11. 9. 2017 na MZe, bylo šokující především to, že měl být plošný celorepublikový a vztahoval by se na všechny subjekty, což se v první fázi nepředpokládalo, a pak také to, že měl platit až do 31. března 2018. Po všeobecném důrazném odporu přítomných a následně po asi 160 k němu zaslaným námitkám, především pak od vlastníků lesů, lesních školkařů a dalších subjektů ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), měl plošný zákaz úmyslných těžeb platit jen do konce letošního roku (2017) a posléze jen pro oblast severní Moravy a Olomouckého kraje,“ doplnil Ing. Pražan k připravovanému zákazu plošných těžeb s tím, že k jeho vyhlášení možná ani nedojde, což se nakonec stalo.

(Poznámka autora: po vichřici Herwart, která 29. 10. 2017 na území ČR poškodila téměř 3 miliony kubíků dříví, z toho cca 1,5 mil. kubíků v lesích spravovaných LČR, vyhlásilo MZe 7. 11. 2017 opatření obecné povahy. Oproti původnímu návrhu zakazujícímu úmy­slné těžby bylo redukováno pouze na povinnost odstranění kalamitního dříví napadeného před dnem účinnosti tohoto nařízení do konce března letošního roku.).

Nahodilá těžba neustala ani se strmým pádem cen

Situace na trhu dříví v ČR podle místopředsedy SDP Ing. Františka Příkaského začala gradovat ve druhé polovině loň­ského roku, kdy se objevily kalamity i v sousedních zemích (hlavně Rakousko, Německo, Polsko, ale i Slovensko) a tamní odběratelé, kteří vozili velké objemy kalamitního dříví ze severní Moravy (zejména z mikroregionů Bruntálsko, Albrechticko, Opavsko, Šternbersko), tyto dodávky zastavili nebo výrazně omezili.

„To vedlo k prudkému pádu cen jehličnatého dříví, které v případě kůrovcového sjely o 400–500 Kč dolů. Jelikož se to stalo koncem 3. čtvrtletí 2017, bylo velmi problematické toto dříví obchodovat, což u těžebních firem, obávajících se o svoji existenci, a to oprávněně, vyvolalo velký tlak na s.p. LČR ve snaze změnit stávající smlouvy, které se současným kalamitním stavem nepočítaly. Na základě usnesení vlády z 25. 9. jim pak státní podnik umožnil k 31. 12. ukončit (bez sankcí) stávající smlouvy na lesnické práce na celkem 127 územních jednotkách, čehož u 96 z nich využily,“ upřesnil Ing. Příkaský s dovětkem, že LČR v krizových oblastech (v rámci moravských lesních správ) přistoupily ke zpracování kalamitního dříví vlastními prostředky prostřednictvím přímo řízených lesních závodů. Při nákupu dřevní hmoty se zájemci, a to i v jiných kalamitou postižených lokalitách, mohli obracet přímo na s.p. LČR, což donedávna, kdy prodej dříví byl výhradně v kompetenci smluvních partnerů, vůbec nešlo, byť se SDP o prosazení přímého prodeje na základě dlouhodobých smluv s LČR již léta snaží.

„Mezi zájemci byla i naše společnost Katr, ale s tím, že o dřevní hmotu nemáme zájem nárazově, ale stabilně na základě smluvního vztahu s LČR. Prozatím se nám podařilo uzavřít smlouvu na 4. kvartál s příslibem, že budeme jednat o možné roční smlouvě, ale zda tomu tak bude, se teprve uvidí,“ doplnil Ing. Příkaský s odkazem na LČR připravovaný náhradní tendr Březen 2018+ (v souvislosti s dotčenými 96 územními jednotkami), ve kterém dle informací LČR ze dne 8. 1. 2018 zvítězila společnost Uniles ze skupiny Agrofert před členskou firmou SDP Kloboucká lesní a Jihozápadní dřevařskou.

Konstantní zásobování dřívím je stále velká výzva

Součástí programu odborného setkání byly jako obvykle také informace mapující trhy Rakouska a Německa, kde ceny nejen pilařské kulatiny podobně jako u nás v průběhu prvních tří kvartálů klesaly. V případě stavebního řeziva naopak při rostoucí poptávce po něm stoupaly s tím, že v posledním čtvrtletí 2017 se dle místních zpracovatelů již další výraznější pokles či růst neočekával. Mimo to byli přítomní účastníci ústy Ing. Pražana seznámeni s pro ně pozitivními závěry pravidelně pořádané (ve dvouletém cyklu) Mezinárodní konference o jehličnatém dříví, která se loni konala v Hamburku (4.–6. 10.) za účasti výrobců a obchodníků s jehličnatým řezivem a dřevní hmotou z celého světa. Z ní mimo jiné vyplynulo to, že globálně se očekává v roce 2018 a dále nárůst poptávky, přičemž pro evropský dřevo­zpracující průmysl hraje stále větší roli Asie, především Čína, Indie, ale i jiné státy asijského kontinentu.

„Prvenství mezi nimi patří Číně, která bere největší objemy jak kulatiny, tak řeziva a kde se odběr každoročně navyšuje. Kdo naopak oproti předchozím rokům zaostává, je pouze Velká Británie a Japonsko, nicméně nejedná se o žádná dramatická čísla (cca 5 %, max. 10 %) a to jen v některých oblastech,“ pokračuje Ing. Pražan a dodává, že velmi optimistická prognóza je pro USA, kde by ceny měly stoupat až do roku 2020, což může pozitivně ovlivnit i obchod v Evropě. Poměrně pozitivní by podle něj měl být také odbyt v Itálii, který před sedmi lety spadl z cca 4,5 mil. m3 na zhruba polovinu, kde se držel až do loňského roku, kdy zaznamenal mírný nárůst. „Ohledně financí a stability evropských pil bylo na konferenci konstatováno, že se zlepšuje, zejména těch velkých. Nicméně byly zde označeny regiony, bohužel blíže nespecifikované, kde finanční stabilita pil stále není dobrá, navzdory stoupajícím cenám řeziva a ještě pozitivnějšímu snižování cen suroviny,“ doplnil s tím, že závěrem konference bylo to, že ačkoliv v současné době jsou evropští výrobci zásobováni hmotou respektive kulatinou velmi dobře, tak do budoucna je otázka zásobování stále velká výzva. „Z toho pro nás plyne, že problém v zásobování, který jsme si v minulosti za téměř 10 let prožili, stále není vyřešen. Neboť jakmile skončí tyto současné kalamity a mimořádné události, tak zásobování se opět stane zcela klíčovým a může být znovu problematické,“ zkonstatoval Ing. Pražan.

Mohli bychom víc, ale není s kým

V ČR, co se současných cen kulatiny týče, je podle Ing. Příkaského situace v jednotlivých oblastech různá, ale jak už bylo řečeno výše, pod největším tlakem poklesu je severní Morava. „Tamní situaci tvrdě využívají zahraniční odběratelé. Není žádným tajemstvím, že např. pila v rakouském Retzu (Holzindustrie Maresch) srazila ceny smrkové kůrovcové hmoty (KH) ve třídě III D na 1040 Kč/m3 a v podstatě stejně je tomu u jedné ze slovenských pil, která je s cenou dokonce pod tisícem korun. Nejvyšší cena, která se na severní Moravě platí za ‚KHD‘, je 1250 Kč. U třídy III A, III B je cena v podstatě srovnatelná s jinými oblastmi republiky (cca 2100 Kč/m3), a proto kdo může, měl by této příležitosti využít a předzásobit se na zimu,“ doplnil místopředseda SDP. Snížené ceny kulatiny a její bezproblémová dostupnost umožňovaly ve III. i IV. čtvrtletí tuzemským pilám řezat takříkajíc na plný plyn. Mnohé ze středních a menších by přitom teoreticky (zvýšením směnnosti) mohly svůj pořez ještě navýšit, což by spolu s dodavateli dřevní hmoty, jejíž nabídka převyšovala poptávku, uvítalo i MZe. A to z důvodu snížení exportu surového dříví, který např. do Rakouska loni jen za první pololetí činil 1,535 mil. m3, což bylo o 16 % více než v roce 2016. Zvýšení pořezu by přitom řadě pilařských provozů podle Ing. Pražana nebránil ani odbyt řeziva, které by z ohledem na slušný zájem dokázaly prodat, ale naprostá většina firem má problémy s lidskou silou.

„Nejen u mé, ale i u jiných firem, které znám, dochází v současné době k poměrně velké fluktuaci. Pracovníci jsou nám přetahování do lépe placených segmentů, mnohdy i navzdory jim navýšených mezd, neboť si tak polepší nejen z hlediska platu, ale i lehčí vykonávané práce oproti fyzicky náročnější pilařině. Proto takové představy, které na různých fórech slýchám, že když teď máme dobrý odbyt a dobré ceny, tak poženeme výrobu ze dvou na tři směny apod., jsou naprosto sci-fi. V mnoha případech jsme rádi, že s pomocí zahraničních dělníků udržíme stávající směnnost a ‚zuby nehty‘ bojujeme s tím, aby nám další a další pracovníci neodcházeli. Nemluvě o tom, že naprostá většina z vás, o čemž jsem přesvědčen, musela výrazně zvýšit mzdy, aby se na trhu práce vůbec udržela a byla konkurenceschopnou,“ uvedl předseda SDP v závěru odborného setkání směrem k členské základně s tím, že východiskem z tohoto stavu není jen větší automatizace či robotizace. V sou­činnosti s nimi je třeba využít dané situace a najít odvahu říct si u zákazníků o vyšší ceny svých produktů.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!